18. Živá technologie lásky

Láska – Absolutní, Bezpodmínečná, Věčná – je Nejvyšším Potěšením, jež je lidské přirozenosti dostupné. Láska – toť cit, toť energie, toť síla, Nejvyšší Síla. Láska je zdroj a prvotní hmota, z níž sestává vše. Láska je nejvyšší kvalita vzájemných vztahů mezi lidmi a vůbec mezi jakýmikoli bytostmi. Láska je Nejvyšší Pravda. Láska je Bůh. Právě proto jsou všechny naše snahy, všechna naše přání, všechny naše myšlenky tak či onak spjaty s Láskou. Ano, zřídka jsme se zamýšleli nad zdrojem této Lásky, a proto jsme ji hledali v tom, co zřelo naše oko a čeho se dotýkalo tělo – v jiných lidech, ve svých dětech, v přírodě, v domácích zvířatech, v jídle a nápojích, v sexu a zábavě, v požitcích všeho druhu, a nakonec v penězích, slávě a moci. Pravda je však taková, že zdroj Lásky je jediný – je to Bůh. Náš Souhrnný Nejvyšší Potenciál, nashromážděný veškerým lidstvem za všechny časy – minulé i budoucí. Bůh. Zde je pravý zdroj Lásky. A je-li řečeno: „Miluj bližního svého jako sebe samého“, pak ještě před tím: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí“. Neboť k tomu, abychom milovali bližního, je třeba se touto láskou naplnit z Lásky k Bohu. Právě Láska k Bohu je zdrojem veškeré lásky. A to není o morálním závazku vůči Bohu, to ne. Bůh od nás nic nepotřebuje, Bůh ničím nestrádá. Jde o to, že veškerá Láska vychází z Boha, dokonce i ta,

kterou milujeme Jeho Samotného. Boha je prostě snadné milovat. Duše sama – pokud jsme ji docela nepromarnili v pozemském shonu – naše duše sama miluje Boha jako svůj Zdroj. Boha je snadné milovat. Duše Jej poznává podle prvního Živého Slova, podle prvního zvuku Hlasu, který v sobě samé slyší jako ozvěnu vlastní Božské Podstaty. Slovo Boží v tobě rodí Lásku k Němu. Proto je řečeno: „Nejen samým chlebem živ je člověk, ale každým Slovem, které vychází z úst Hospodinových.“ Právě proto je tak důležitý Vnitřní Dialog s Bohem – z něj se v tobě zažehuje pravá Láska. A z této Lásky pak vyvěrá vše ostatní – duše se raduje, duch jásá, Energií Života, touto Božskou Silou, se naplňuje celá tvá bytost, tělo se uzdravuje, obnovuje se celistvost vědomí, pochybnosti odcházejí, vrací se síla vůle, přání se plní, všechny oblasti tvého života se naplňují, vztahy s okolím se urovnávají, neboť ty sám se pro ně stáváš kanálem bezmezné Lásky, rozvíjejí se talenty, rozum se projasňuje, otevírá se Pravda a v Ní tvé poslání i sám smysl Života. Láska k Bohu – hle, pravý zdroj a počátek Lásky. Avšak i tuto Lásku nám dává Sám Zdroj, Sám Bůh. Proto abychom v sobě tuto Lásku rozvinuli a spustili Její proud, obracíme se ve Vnitřním Dialogu k Bohu s prosbou: – Pane, nauč mě milovat Tě celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí, naplň mě Svou

Láskou, Láskou k Tobě. Neopouštěj mě, Pane Bože můj! A když ti Bůh odpoví: Miluji Tě, My Jsme Jedno, jsi dokonalý v Mých očích a nikdy jsi nebyl sám. – Když ti Bůh odpoví zevnitř, budeš přesně vědět, že je to On, neboť tvé srdce se zachvěje, duše začne ožívat a v očích se objeví slzy. Plakat ze Slova Živého, ze Slova Božího v tobě – to je normální, to je dobré. Znamená to, že duše je živá a očišťuje se. Zlé je, pokud v odpověď na svou prosbu nepocítíš nic. Pak je třeba se do věci vložit vážně – očistit tělo, mysl a modlit se k Bohu za navrácení své duše – půst, zdrženlivost, modlitba. Modlitba napoprvé, dokud ti Bůh neodpoví – třeba i slabým signálem v těle – a pak padesátkrát za den, každých 10–15 minut, s jakoukoli otázkou, ale především: „nauč mě, pomoz mi uvědomit si, uzdrav mou mysl a mou duši“. „Nauč mě, Pane, být tvůrcem, vědomým tvůrcem své reality.“ „Pomoz mi uvědomit si, Pane, proč, čím a jak toto ve svém životě tvořím – jakými věrami, přáními, jakými city a myšlenkami.“ „Uzdrav, Pane, tyto víry a tyto pochybnosti, tato přání a tyto city, pomoz mi ukáznit mou mysl a myslet z Lásky, Láskou a pro Lásku,“ „Nauč mě, Pane, žít tak, aby se Život ve mně rozhojňoval!“ A když se budeš znovu a znovu tázat, upřesňovat, prosit – Bůh ti bude odpovídat – znovu a znovu – a ty budeš znovu a znovu cítit Jeho Živou Přítomnost v sobě: příval sil, energie, samotné Lásky. A nebudeš o těchto odpovědích pochybovat, budeš vědět, že to je

Pravda a že Ona je Živá. A z Ní, z této Živé Pravdy, se i ty sám staneš Živým. Láska oživuje, doslova tě křísí k Životu. Tyto odpovědi mohou být velmi prosté, ba všední. Mohl jsi něco podobného číst nebo slyšet od někoho stokrát. Vždy to však zůstávalo pouhou informací a nepronikalo hlouběji než do tvého rozumu, kde může přebývat množství různých mínění a pochybností na toto téma. Když však k tobě promlouvá Sama Láska, již nepochybuješ; je to Pravda a ta se vkládá do tvého vědomí jako úhelný kámen, jako pevný základ, na němž už lze stavět dům tvého vědomí – se všemi dalšími patry. To mění tvou Víru, mění tvá přesvědčení, mění tvá přání, mění tvé city, tvé myšlenky i sám způsob myšlení. Stáváš se jiným. Skutečným. Stáváš se sebou samým. A to se neděje jen na úrovni jemnohmotné, duchovní. Na fyziologické úrovni se tvá neuronová spojení přestavují, celý kvadrilion (1 000 000 000 000 000) neuronových spojení ve tvé hlavě a tvém těle se proměňuje pod působením Lásky a Pravdy, jež tě zevnitř naplňují od Boha. A děje se to velmi rychle. Výrazně se proměníš za pouhé dva až tři týdny, za pár měsíců – k nepoznání. A za tři a půl roku se staneš naprosto novým člověkem. Starý člověk v tobě zemřel. Vstal nový člověk. Z Lásky, z Živého Slova Božího v tobě se stáváš Sebou Skutečným. A ty to cítíš – celým srdcem, celou duší, celou svou myslí a

celým tělem. Rodíš se k obrazu Božímu, v Kristově Přijímání, a stáváš se k Jeho podobě, ve Vnitřním Dialogu s Ním. Toť zbožštění. A takto lze žít Věčnost. A jedině takto lze žít Věčnost. Zde je několik kroků-nástrojů, jež ti pomohou na této cestě, cestě zbožštění: 1. Uznání vnitřní pravdy. Pravda nás spojuje v jeden celek s realitou, kterou tvoříme. Lež rozděluje. V nás bylo skryto mnoho rozporů a mnoho vnitřní lži, hříchů a poklesků vůči naší pravé přirozenosti. Proto jsme nedokázali pořádně nic ani vědomě stvořit, ani napravit jakožto tvůrci. Chyběla vnitřní celistvost. Síly vždy táhly každá jinam jako labuť, rak a štika. Pravda nás osvobozuje od této lži a obnovuje vnitřní celistvost i jednotu s realitou coby naším vlastním stvořením. Pravda však bývá nepříjemná, nehezká, bolestná a často se před ní podvědomě bráníme; proto k jejímu uznání, k tomu, abychom ji spatřili takovou, jaká je, je zapotřebí Přítomnost Boha uvnitř, a proto vše začíná Přijímáním Božského Vědomí, Kristovým Přijímáním – skrze Jeho Pravdu se vyjevuje veškerá vnitřní lež. A je zapotřebí též upřímnost k sobě samému. Uznat lež, přijmout Pravdu, naplnit se Pravdou od Boha. Pravda – toť taková skutečnost, která tě naplňuje Láskou a rozhojňuje Život.

2. Projev svou vůli.. Hle, uznal jsi pravdu, například že Láska není. Nyní projev svou vůli, Vůli Tvůrce, jak si přeješ, aby se stalo. „Projevuji svou vůli, já se

naplňuji Láskou právě teď (Pane, pomoz mi v tom).“ A pozoruj. Vzápětí se otevře cesta, jež tě k tomu dovede. Možná bude třeba se ještě nejednou vrátit k uznání vnitřní pravdy, mnohé ve svém životě pochopit a přehodnotit, mnohé změnit. To je však cesta a je třeba jí projít. Projevením tvé vůle se cesta otevírá – jdi po ní.

3. Zkoumej protichůdná přání. Vše se tvoří podle tvých přání. Podle tvých pravých (ne vždy uvědomovaných) přání. Zeptej se Boha ve Vnitřním Dialogu: k čemu si přeji, aby tomu bylo tak, jak tomu je? Například: „Pane, k čemu si přeji necítit Lásku?“. Na světlo může vyjít mnoho odpovědí – od „strachu z bolesti“ až po „pak budu muset změnit svůj život“. Uvědomění si protichůdných přání samo o sobě je již začíná slaďovat – tak v tobě působí Božské Vědomí, jehož ses stal účastným v aktu Přijímání (Samopřijímání). Tento proces však lze posílit prosbou k Bohu, aby tato protichůdná přání sladil a vložil do tvého vědomí „nové třetí“ pro každou dvojici protikladů. Aby namísto „buď – anebo“ vzniklo „i – i“. Pokud jde o strachy, zde není třeba hledat „nové třetí“ – prostě pros Boha, aby je v tobě uzdravil. Bez Boha strachy blokují Lásku, Bůh je proměňuje v palivo Lásky. Proto svatí otcové často praví, že Bázeň Boží je počátkem Lásky. Ve výsledku máš být svobodný ode všech strachů. Strach není norma. Strach je odchylka od Božské přirozenosti.

4. Pozoruj pocity. Zeptej se sebe sama: „A co doopravdy právě teď cítím?“. Pozoruj v srdci, v těle, v duši. Zaposlouchej se do pocitů. Pozoruj je. Požádej Boha o pomoc se soustředěním pozornosti na pocity, nemáš-li takový návyk nebo jsou-li ti tyto pocity nepříjemné (stud, vina, strach, křivda, podráždění, úzkost). Neodvracej od nich vnitřní zrak, i kdyby tyto pocity byly nanejvýš bolestné. Není to nadlouho. Přitom je pozoruj jako cosi odděleného od tebe: cítíš, ale ty nejsi tyto pocity. Pozoruješ-li v sobě pocity samotné, bez dalších rozborů, předáváš jim energii Lásky, jež v tobě přirozeně je – od Boha od chvíle Božského Přijímání – a z této energie, předávané kanálem tvé pozornosti, dochází ke zvýšení vibrační frekvence těchto pocitů, jejich kvalita stoupá přímo před očima – ve směru vektoru, který udává Sama Láska. Tvé pocity jsou spojitým spektrem, duhou Lásky v tvém nitru, a „negativním“ pocitům zkrátka chyběla energie, aby zářily jasněji a staly se příjemnějšími. Budeš žasnout, jak rychle nastává proměna těchto pocitů! Jen se nezastavuj „u dosaženého“, když se ti „uleví“. Pokračuj v jejich pozorování až do Lásky a Vděčnosti – k Bohu za samotnou možnost cítit. Pocity vypovídají o tom, že jsi Živý. Žít znamená Cítit.

5. Věř. Zastav se. Kriticky promysli, v co doopravdy věříš. Je to přesně to, co se s tebou děje, je to to, čím jsou zaměstnány tvé myšlenky, tvé skutky a tvůj čas. Je to jistě to, co jsi od svého života chtěl ve

skutečnosti? A v co bys chtěl věřit? Jak bys chtěl žít? Co cítit? Čemu se zasvětit? Chceš Lásku a Zázrak? Hojnost? Rozvinutí svého jedinečného Talentu? Proč tedy věříš v peníze a moc, v nemilovanou práci, „objektivní realitu“ a dluhy? Požádej Boha o změnu svých věr a přesvědčení; vědomá volba víry před tebou otevírá nové možnosti. Předpokládejme, že jsi „Bohu díky ateista“ a „na nic takového nevěříš“. Pak prostě na vteřinu předpokládej, že „něco takového“ je možné. Zázrak je možný. Láska je možná. Bůh je možný. Je možné, že právě tvé vědomí, tvé víry a tvá přání nesou odpovědnost za tvou realitu. Je to možné? Je to možné. Hle, i věda říká, že je to možné! I vteřinové připuštění nové víry pro tebe pootvírá „štěrbinu možností“, do níž začíná proudit nová realita. Přijmi to jako dar. A pak nezapomeň poděkovat Bohu. V sobě.

6. Važ si. Všechna přání jsou již splněna. Přání naplňují sama sebe. V našem světě je pouze to, co si doopravdy přejeme. Hodnota – toť přání prodloužené v čase. V mém světě je stálé jen to, čeho si doopravdy vážím. Proto uznávám, že toto (Láska) je pro mne cenné, a prosím Boha, aby ve mně vypěstoval smysl pro hodnotu Lásky, samu schopnost si vážit. A první lekce zní: Hodnota – toť Pozornost. Kam směřuje pozornost, tam plyne energie; kam směřuje pozornost – to roste. Vážíš-li si Lásky nade vše, věnuj Jí prvořadou pozornost.

„Chceš-li rozhojnit Lásku ve svém srdci – nespouštěj z Ní očí.“

7. Zapoj vědomí. Vědomí Tvůrce. Praktikuj navrácení své vůle, síly a odpovědnosti Tvůrce za svůj stav, za svůj život, za svou realitu a svou Božskou hru. Necítíš Lásku? Projev vůli: „Navracím si svou vůli tvořit své city a svou realitu podle své vědomé volby. Navracím si sílu a odpovědnost tvůrce za svůj stav. Navracím si sílu a odpovědnost tvůrce za svůj život. Navracím si sílu a odpovědnost tvůrce za svou realitu. Navracím si sílu a odpovědnost tvůrce za svou Božskou hru v rámci Hry Jediného Boha. Amen.“ A pozoruj, jak se realita začne měnit, pocity se rozjasňují, mysl se pročišťuje. Nyní víš, co činit. Možná je třeba uznat pravdu před Bohem, projevit vůli. „Necítím teď Lásku, Pane (a z toho je mi těžko, neboť si vážím Lásky nade vše), avšak přijímám odpovědnost za své city a projevuji svou vůli vrátit Lásku do svého srdce, velice si to přeji a propouštím všechny strachy i myšlenkové formy i přání, jež ve mně Lásku blokovaly, volím Lásku k Bohu! (Pane, nauč mě milovat Tě doopravdy, očisti srdce mé i duši i tělo i mysl pro Lásku, naplň mě Svou Láskou, vzkřis mě k Životu skutečnému, k Lásce! Amen.) Co si v souvislosti s tím potřebuji uvědomit, Pane, právě teď?“ A zaposlouchej se do odpovědí od Boha, projevuj vůli na základě jejich pochopení, přijímej

rozhodnutí, měň svůj život přímo v tomto okamžiku – konej nezbytné činy, volej, měň dohody, odpouštěj dluhy a závazky, vracej svobodu sobě i druhým, upevňuj se ve víře, propouštěj pochybnosti, dávej Lásku…

8. Miluj. Není nic pošetilejšího než na něco čekat a nezačít tím být již nyní. Začni tedy milovat. Právě teď. Láska je nade vše a být Láskou znamená být Jejím kanálem, znamená to vylévat Lásku na bližní. Jak? Zeptej se Boha ve Vnitřním Dialogu. Pozorností, péčí, obyčejnými otázkami: Jak se máš? Co cítíš? Čím ti mohu pomoci? Věz, že tě miluji. Pamatuj, že Bůh je v tobě a vždy odpovídá na tvou první prosbu. Seber se, bábovko! (S úsměvem) Vždyť jsi tvůrce, v kom je tedy příčina?“ Pomodli se za druhého. To je ten nejúžasnější způsob modlitby. Ten se Bohu líbí nejvíce. Pomodli se za druhého – požádej Boha, aby mu dal tolik Lásky, kolik je schopen právě teď přijmout, a ihned tuto Lásku pocítíš v sobě. Projevuj vůli k otevření svého srdce a naplnění ze Zdroje častěji. „Projevuji svou vůli: otevírám své srdce pro Lásku. Naplňuji se Božskou Láskou ze svého vnitřního zdroje ve svém srdci coby projekce a pokračování našeho Jediného Zdroje Života ve mně. Pozoruji, jak Energie Lásky světlem naplňuje celou mou bytost, očišťuje mou duši, mé tělo, celé mé vědomí a pozvedá mě na úroveň vibrací Vděčnosti, Bezpodmínečné Lásky a Nehodnotícího Přijetí. S vděčností

propouštím vše, co ve mně blokovalo Lásku, i všechny, kdo za tím stáli. Od nynějška vás již nepotřebuji, neboť mám přímý vztah s Bohem, Zdrojem Lásky ve mně, a naplňuji se přímo ze Zdroje, a všem ostatním přenechávám právo naplňovat se přímo z Jediného Zdroje; od nikoho nečerpám energii a nikoho nesytím svou. Ukončuji platnost všech smluv a závazků, karmických kontraktů a pout, navracím svobodu sobě i všem, s nimiž jsem byl těmito smlouvami spojen. Považuji je za naplněné, neboť mě přivedly k jejich nejvyššímu cíli – k Lásce. Amen.“ A pozoruj Lásku. Nespouštěj z Ní zrak.

9. Mluv Pravdu. Zapoj Vnitřní Dialog. Pravda naplňuje Láskou. To je fakt. Neboť pravda vychází z Boha, ze Zdroje. Chceš-li Lásku – projev Pravdu. Vyslov nahlas svou vnitřní pravdu, skrze niž se Bůh projevuje skrze tebe právě teď. Mluv Pravdu. – Pane, mluv skrze mne!

Promluv se svou duší. „Duše má, co si přeješ?“ Zeptej se Ducha: „Duchu můj, jak mohu toto své duši dát právě teď?“ A jednej. Projev to. Život – toť vždy tady a teď. Zde a nyní. Neodkládej. Projev svou vnitřní pravdu na svých sociálních sítích. Pro někoho se to může právě teď stát skutečnou spásou, douškem Živé Vody v poušti bezživotné rutiny! Projev Pravdu a to rozhojní Lásku v tobě i ve světě právě teď. „Pane, co si potřebuji uvědomit právě teď?

V čem je má pravda? Připomeň mi, Pane! Pomoz mi ji vyjádřit otevřeně a beze studu! Amen.“ Mluvit Pravdu – toť největší projev Lásky. Protože Pravda je Láska. Láska je Pravda.

10. Projev svůj talent, dar, který je od Boha. Mluvit Pravdu je talent. Dar od Boha. Existuje však ještě množství, nesčetné množství talentů, jež každým dnem narůstá o stále nové a nové tvůrce probuzené k Životu Věčnému se stále novými a novými talenty, které dříve nikdy nebyly a které nenajdeš v žádném přehledu profesí. Zjisti ve Vnitřním Dialogu s Bohem, jaký je tvůj dar a jak jej můžeš začít projevovat právě teď. Možná to není nic tak převratně nového. Možná je to to, co jsi o sobě vždy věděl. Avšak Láska je energie a energie je pohyb; a aby Láska v tobě byla živým proudem – je třeba Ji neustále vylévat – vylévat Ji – darem. Božím darem. Zadarmo. Nečekej, že ti za něj zaplatí. Nesnaž se svůj talent zpeněžit. Všechna tvá přání, všechny tvé potřeby jsou i tak zajištěny Bohem (jsi-li s Ním ovšem obeznámen), všechna tvá přání jsou již splněna a nechť tvá levá ruka (brát) neví nic o tom, co činí pravá (dávat). Dávej bez míry, prostě proto, abys skrze sebe propouštěl tento proud Lásky, a ber, aniž by ses ptal, zda jsi toho hoden či nikoli, zda si to zasloužíš, neboť vše, co dáváš, je od Boha, a vše, co bereš, i skrze lidi – je stejně od Něho. Takže se odvážně projev, ukaž světu svůj talent – činíš to pro sebe, a nikoli pro svět, pro Lásku, pro

Potěšení. Neznáš svůj talent? Vymodli si jej u Pána. Všechny talenty jsou od Něho. Talent v tobě – toť Náš Souhrnný Kolektivní Potenciál vyjádřený v oné jedinečné formě, již nyní Celek potřebuje a jež se může projevit jedině skrze tebe díky všem tvým volbám a všem tvým zkušenostem i celé cestě, kterou jsi v životě prošel.

11. Láska – toť My. Pomodli se za všechny. Láska není já, Láska je vždy My. I Bůh potřebuje nás, i On potřeboval rozdělit Sebe na množství částí – v nás, aby nastala Láska. Když cítíš, že Lásky není dost, pomodli se za Nás za všechny, aby u Nás všech nastala Láska, abychom My všichni nalezli své Štěstí. Modlitba za druhé, a obzvláště modlitba za všechny, je velmi mocným nástrojem otevření srdce a rozhojnění Lásky na Planetě. A tedy i ve tvém srdci. „Pane, naplň Nás všechny Svou Láskou, nauč Nás milovat Tě celým srdcem, celou duší a celou myslí Naší, nauč Nás milovat jeden druhého a tím rozhojňuj Svou Lásku v Nás, neboť milovat je Nejvyšším Potěšením. Obdař Nás všechny talenty, Pane. Probuď Nás k Životu Věčnému, ať jsme spali jakkoli hluboce a z jakýchkoli výšin Tvého Ducha jsme padli, když jsme se Tě z nerozumu zřekli, zapomněli na Lásku a zradili v tom sebe samé. Osvoboď Nás ode všech Našich

vzájemných dluhů a závazků, jimiž jsme ve své nevědomosti obrostli, zapomenuvše, že vše je od Tebe, Pane, a vše se podle našich přání a víry tvoří. Uzdrav Naše Kolektivní Vědomí, Pane, zbav nás lstivého vzorce vnímání, naplň Nás znovu Svým Duchem, nauč nás být vědomými tvůrci Naší Kolektivní Reality, uzdrav a očisti Naši Jedinou Duši, Pane, a naplň Ji Láskou. Neboť My jsme děti Tvé, Otče. Nauč Nás tedy být bohy. Amen.“

12. Jednota a Proměnění skrze Přijímání Jediného. Až dosud jsme se ve Vnitřním Dialogu obraceli k Našemu Pánu Ježíši Kristu. Avšak úkolem Ježíše je připravit nás, naši mysl, naši duši, naše srdce – naše víry, přání, city a myšlenky – a přivést nás k Jedinému Bohu Otci-Matce. Abychom se Láskou Jediného rozšířili až k Lásce ke všemu jsoucímu, ke všemu, co kdy bylo, jest a bude. Tak se stáváme Jednotou, Jediným My, Jednotou mnohotvárnosti Boha projeveného skrze Nás, a Sama Láska v Nás se rozšiřuje a povznáší až k Posvátné úctě před Jediným Bohem Duchem-Otcem-Matkou v Jednotě s neprojeveným. Jediný – toť Vše a Nic. Veškeré Jsoucno projevené na všech úrovních Stvoření i vše Neprojevené, Velká Prázdnota, Velké Lůno Jediné Matky, Potenciál všeho.