36. Yaseen

1JÁ. SÍN

2Při Koránu moudrém

3tyť zajisté s jedním z poslaných

4na stezce přímé

5Seslání jest to Mocného, Slitovného

6abys varoval lid, jichž otcové nebyli varováni i žijí v lhostejnosti

7A pronesen byl již rozsudek, nad většinou jich: proto neuvěří

8Obtěžkali jsme šíje jejich řetězy, sáhajícími jim až k bradám, takže dozadu sražené jsou hlavy jejich

9A učinili jsme před nimi přehradu i za nimi přehradu; a clonou pokryli jsme oči jejich, takže nelze jim viděti

10A jedno jest jim, varuješ-li je, či ne: neuvěří

11Pouze ty varovati budeš, kdož následují Napomenutí a bojí se Milosrdného v skrytosti: těm zvěstuj odpuštění a odměnu hojnou

12Myť zajisté křísíme mrtvé a zapisujeme skutky jejich a stopy jejich: a všechny věci zanášíme v Knize prvotní zjevné

13A čiň jim podobenství v obyvatelích města, když přišli k nim poslové

14když poslali jsme k nim poslů dvé a lháři nazvali je: i na posilu třetího poslali jsme, a řekli: „Myť zajisté posláni jsme k vám!“

15Řekli: „Vy pouze jste lidé jako my a Milosrdný neseslal ničeho. Vy pouze lháři jste.“

16Řekli (poslové): „Pán náš ví, že my k vám posláni jsme

17a na nás jest pouze hlásání zjevné.“

18Řekli: „Poradili jsme se ptakověštbou ohledně vás: a nepřestanete-li, dojista ukamenujeme vás a dojista stihne vás od nás trest bolestný.“

19Řekli (poslové): „Vaše (zlá) věštba, zůstane s vámi, i když jste byli napomenuti. Ale vy jste lidem výstřednickým!“

20I přiběhl z druhého konce města muž ve spěchu, volaje: „Ó lide můj, následujte poslané

21následujte ty, kdož nežádají si od vás odměny a jsou vedeni cestou (pravou)

22Proč neměl bych uctívati toho, jenž stvořil mne a k němuž navráceni budete

23Zdaž vezmu si vedle něho božstva (jiná)? Chtěl-li pak by Milosrdný přičiniti mi protivenství, neprospěla by mi přímluva jejich pranic, aniž spasiti by mne mohli

24Tehdy pak zajisté byl bych v bloudění zjevném

25Zajisté uvěřil jsem v Pána našeho: pročež slyšte mne!“

26Bylo řečeno mu: „Vejdi v ráj!“ I řekl: „Kéž by jen lid můj věděl

27jak odpustil mi Pán můj a jak učinil mne jedním z poctěných!“

28A neseslali jsme na lid jeho poté vojska s nebe, aniž co jiného seslali jsme

29Pouze jedno vzkřiknutí zaznělo a hle, byli zhubeni

30Běda služebníkům mým! Žádný nepřišel jim prorok, aniž by si nebyli smích z něho tropili

31Což neviděli, kolik zahladili jsme pokolení před nimi a že zajisté k nim se nenavrátí

32Nýbrž že všichni dohromady nám budou předvedeni

33Znamením jim jest země zmrtvělá, již křísíme a dáváme vycházeti z ní zrnům (obilným), z nichž pojídají

34A učinili jsme na ní zahrady datlovníků a révy vinné, a dali vyvříti na ní pramenům

35aby pojídati mohli z plodů (všeho) toho, ač nevytvořily jich ruce jejich. Což nebudou vděčni

36Chválen budiž ten, jenž stvořil druhy všechny, ve všem, co vydává země, v nich samých, a v tom, o čem nevědí

37Znamením jim jest noc: svlékneme s ní den a hle, v temnotách jsou

38A slunce, běžící k sídlu svému: takové jest určení Mocného, Vševědoucího

39A měsíc: určili jsme mu období, dokud nezmění se v podobu starého listu palmového

40A slunci není dovoleno, aby dostihlo měsíce; aniž noc předstihne den; však oba svou drahou po obloze jdou

41A znamením jest jim, že nesli jsme potomstvo jejich v arše přeplněné

42a stvořili jsme pro ně (lodi) jí podobné, na nichž plují

43a chceme-li, utápíme je, a není vysvoboditele jim, aniž jsou spaseni

44leda z milosrdenství našeho, pro těšení se (světu) dočasné

45A když řečeno jest jim: „Bojte se toho, co před vámi jest i toho, co jest za vámi, abyste slitování dosáhli,“ (nedbají)

46A nepřijde jim znamení ze znamení Pána jejich, aniž by se od něho neodvraceli

47A když řečeno jest jim: „Rozdávejte (almužnu) z toho, čímž obdařil vás Bůh,“ říkají ti, kdož neuvěřili, k těm, kteří uvěřili: „Zdaž krmiti budeme ty, jež nakrmil by Bůh, kdyby chtěl? Vyť pouze jste v bludu zjevném.“

48A říkají: „Kdy naplní se onen slib, jste-li pravdomluvnými?“

49Co čekají jiného, než vzkřiknutí jediné, jež přikvačí na ně, mezitím, co hašteří se

50A nebudou s to, aby učinili závěť, aniž k rodině své se navrátí

51A zatroubeno bude na roh, a hle, z hrobů svých k Pánu svému vylézati budou

52Řeknou: „Běda nám! Kdo vzbudil nás z našeho místa spánku? Totoť jest, co slíbil nám Milosrdný a pravdu měli poslové.“

53Pouze jedno vzkřiknutí bude a hle, všichni budou nám předvedeni

54A v onen den nebude ukřivděno žádné duši a odměněni budete jen dle toho, co činili jste

55V den onen obyvatelé zahrady (rajské) budou zaměstnáni radováním se

56Oni a manželky jejich, ve stinném (loubí) na pohovkách odpočívati budou

57Tam ovoce budou míti a vše, oč požádají

58„Pokoj vám!“ bude pozdrav jim od Pána jejich slitovného

59Buďte pak odděleni dnes, ó provinilci

60Neučinil jsem s vámi úmluvu, synové Adamovi: „Neuctívejte Satana, neb nepřítelem jest vám zjevným

61Nýbrž uctívejte mne: totoť jest stezka přímá

62Však on již zavedl v blud vás počet velký: což nepochopili jste toho

63Totoť jest peklo, jež slíbeno bylo vám

64pecte se v něm dnes za to, že nevěřili jste!“

65V den onen zapečetíme ústa jejich: a mluviti budou k nám ruce jejich a dosvědčí nohy jejich to, co konali

66A kdybychom chtěli, zaclonili bychom oči jejich; pak o překot pádili by po stezce, však jak viděli by ji

67A kdybychom chtěli, dali bychom ztrnouti jim na místech jejich, takže by nebylo lze jim jíti vpřed, aniž vrátiti se

68A tomu, jemuž prodloužíme věk, ohneme tělo stářím: což toho nepochopí

69A nenaučili jsme jej básnění, aniž jest mu ho třeba. Neb toto jest pouze Napomenutí a Čtení zjevné

70aby varován byl jím, kdožkoli živ jest, a aby pronesen jím byl rozsudek nad nevěřícími

71Což neviděli, ze stvořili jsme pro ně mezi věcmi, jež urobily ruce naše, dobytčata, nad nimiž vládci jsou

72A podrobili jsme jim je: na nich pak jezdí a z nich požívají

73a z nich mají užitek (mnohý) a nápoje — což nebudou, nám vděčni

74Nicméně vzali si vedle Boha božstva (jiná), aby snad měli pomocníky

75(Tato) nejsou s to, aby pomohla jim: a oni jsou jen vojem (pro ně) pohotovým

76Nermutiž tě nijak řeč jejich: myť zajisté víme, co tají, i co veřejně přiznávají

77Což neviděl člověk, že stvořili jsme jej z kapky (semene): a hle, on protivníkem jest (nám) zjevným

78A činí nám podobenství, zapomenuv stvoření své, řka: „Kdo vzkřísí kosti zetlelé?“

79Rci: „Vzkřísí je ten, jenž stvořil je po prvé, neb on v tvoření veškerém jest učený

80ten, jenž učinil vám ze stromu zeleného oheň: a hle, z něho zapalujete si!“

81Což nemá ten, jenž stvořil nebe i zemi, moci, aby stvořil jim podobné? Věru, že ano: onť Stvořitelem jest učeným

82Rozkaz jeho, když chce, aby co bylo, jest jen: „Staň se!“ a stane se

83Chválen budiž (tedy) ten, v jehož ruce jest vláda nad věcmi všemi a k němuž navráceni budete