17. Potěšení

Bývalo zvykem se domnívat, že potěšení je cosi nesprávného, nemorálního, hanebného. Že mluvíme-li o duchovnu, o lásce, o svatosti a o Bohu, pak jde nutně o utrpení a nesmírná muka.

Bůh je především Požitek. Kristus nám zanechal 10 přikázání. A to není o „nezabiješ a nepokradeš“ – to jsou přikázání Mojžíšova, Přikázání Starého zákona. Kristus však zanechal 10 přikázání Nového zákona. Z nich 1 přikázání je o Lásce a 9 jsou Blahoslavenství. A co je to Blahoslavenství? Blahoslavenství – toť nejvyšší míra Požitku.

Kristus nám zkrátka ukazuje osobitou cestu k Požitku. Ne tu, na niž jsme zvyklí. Říká – není požitek jako požitek, a ten požitek, jímž jsi lahodil svému tělu z vnějších zdrojů: obžerství, smyslnost, smilstvo, alkohol, drogy, zábavy, moc nad druhými – tě ničil a doslova stravoval tvou energii (kterou jsi, připomínám, dostal na 120 let, a přitom jsi usiloval utratit ji – celou – za víkend)). Ostatně i požitkem to šlo nazvat jen stěží, vnější potěšení vždy zanechávala stín neuspokojení, vždy ti bylo málo, vždy jsi od nich čekal víc – v předzvěsti, avšak v důsledku – přicházelo zklamání. A s každým dalším případem se takový požitek

stával stále méně a méně lahodným, stále vybledlejším, až vyprchával docela. Vytrácela se sama schopnost prožívat požitek. V podstatě to byla hořkost ve sladkém obalu.

Existuje však takový Požitek, praví Kristus, Nejvyšší Požitek, vlastní tvé přirozenosti – jenž na ničem vnějším nezávisí a jenž je nejen mocnější než všechna vnější potěšení, která jsi poznal – takový, který je vskutku požitek-Požitek, požitek na stupni Blahoslavenství, a který nejenže přináší pocit dokonalého nasycení a plnosti, ale s každým okamžikem se stává stále mocnějším a rozmanitějším. Je to Požitek ze skutečné – absolutní, bezpodmínečné, věčné – Lásky, z pocitu Božské Síly, ze soucítění se Samotnou Pravdou – Požitek ze splynutí se svou Božskou přirozeností, s Bohem, se samotným Zdrojem Požitku uvnitř Tebe.

Právě tento stav Blahoslavenství Kristus nazývá Královstvím Božím a výslovně dodává, abychom nepochybovali, že jde o stav vnitřní, a nikoli o jakousi vnější, bájnou, rajskou zemi:

„Neboť hle, Království Boží je uvnitř vás.“

Ano, tento Požitek vyžaduje z naší strany jisté úsilí, projev vůle, proto o něm svatí otcové říkají, že je to sladkost zabalená v hořkém obalu. Jen se však zamysli, vůle, sebeovládání, je samo o sobě věc

lahodná. V důsledku dostáváme dokonalý vzorec: požitek, který rozmnožuje Požitek. Vůle je požitek; ne nadarmo je v ruštině slovo „vůle“ také synonymem svobody. Vůle je požitek, vždyť je tak slastné cítit, že tě neovládají žádná vnější pokušení, že ty sám vládneš své pozornosti, svým tělesným pohnutkám a dovedeš je usměrňovat k tomu, co potřebuješ Ty, a nikoli tvá mikroflóra a hormony (čti: běsi). Je tak blažené být vpravdě svobodný, cítit tuto svobodu, kochat se touto svobodou! Opravdovou Svobodou namísto iluze, kterou dávají peníze a vnější moc. Vždyť v podstatě peníze a vnější moc jsou pouhým způsobem, jak ukojit otrocké choutky. Pro opravdovou Svobodu a pravý Požitek není třeba ani jedno, ani druhé – ani peníze, ani moc – pro opravdovou Svobodu a pravý Požitek je zapotřebí pouze sebeovládání.

A právě pro tento Požitek svatí opouštěli svět, odcházeli do askeze, postili se, konali hrdinské činy nepřetržité modlitby, stylitství a bdění – pro Požitek, Nejvyšší Požitek sjednocení s Bohem uvnitř Sebe. A díky jejich službě, která tuto Milost a toto Blahoslavenství v celé jeho Božské plnosti vydobyla a po celá pokolení plnila Pokladnici Ducha pro tento nynější čas, v němž se nám s Tebou poštěstilo žít, čas, který svatí otcové i Sám Kristus nazývali „věkem budoucím“, – díky společnému

podvihu svatých se nám – dnes – tento Požitek dostává takřka zadarmo.

Od Tebe se žádá jediné: projevit svou vůli, projít Kristovým Přijímáním Lásky a ve spojení s Bohem v sobě očistit své tělo i duši – vnějším půstem, vnějším odříkáním, avšak uvnitř – opravdovou hostinou Pravdy a Ducha, Živým Slovem Božské Přítomnosti v Tobě, Živým Slovem Vnitřního Dialogu s Bohem, Požitkem Lásky, jenž nezná sobě rovného v bohatství prožívané hloubky, síly a pestrosti odstínů – od chvění duše až po Extatické Blahoslavenství a Božskou Milost Pravdy, jež ti v okamžiku Jediného Teď, v aktu Sjednocení se vším Jsoucím, otevírá celistvý vícerozměrný a mnohosvětný obraz Bytí. Bytí Boha, Bytí Ducha, Bytí celého Všehomíra, které – v této chvíli to jasně vidíš a prožíváš celou svou bytostí – je celé, beze zbytku, obsaženo v Tobě. Neboť My Jsme Jedno.

Bůh je Požitek. A Bůh jakožto Náš Společný Nejvyšší Potenciál ti daruje tento Požitek nikoli podle tvých individuálních zásluh, nýbrž z Milosti Boží, když vykupuje tvou duši, tělo i mysl ze všeho utrpení, strachů a bolesti, z celé té nesvobody hříchu a závislostí na vnějším, ze žaláře vnucených a nevědomě přijatých věr a přesvědčení – osvobozuje pouhým aktem Přijímání Svého Božského Vědomí a uvědoměním a přijetím – z

tvé strany – této Vykupitelské Oběti Krista, Kolektivního Krista, jenž zemřel za hříchy celého Lidstva, za veškeré zkušenosti odklonu člověka od jeho pravé přirozenosti, jenž zemřel jako starý člověk a vstal z mrtvých jako Člověk Nový, Zbožštělý a Svatý – vstal z mrtvých pro Život Věčný a Věčný Požitek z Božských vlastností Lásky, Síly, Pravdy a Věčného spolu-tvoření s Otcem v nevyčerpatelné Hojnosti Matky – vstal z mrtvých v Tobě, Můj milovaný příteli.