78. An-Naba

1O čem že navzájem se dotazují

2Ohledně ZVĚSTI veliké

3níž (míněním) se rozcházejí

4Vskutku však zvědí

5Pak opět: vskutku však zvědí

6Což neučinili jsme zemi pohovkou

7a hory (na ní) podpěrou

8A stvořili jsme v párech vás

9a spánek učinili jsme vám odpočinkem

10a noc učinili jsme vám pokrývkou

11a den učinili jsme vám pro (hledání) živobytí

12a nad vámi postavili jsme sedmero (nebes) mohutných

13a postavili tam svítilnu planoucí

14a s mračen seslali jsme vodu v hojnosti

15abychom dali ní vzrůsti obilí a bylinám

16a hustě (vzrostlým) zahradám

17Zajisté den rozhodnutí má čas svůj určený

18den, kdy zatroubeno bude v roh a přijdete v zástupech

19a otevřeno bude nebe branami četnými

20a rozhýbány budou hory, přeludům pouště podobné

21peklo pak bude (lstivě) číhati

22pro nepravostné obydlí

23v němž dlíti budou po věky

24chládku v něm neokusí, aniž nápoje

25jen vodu vroucí a ran hnis

26odměnu (jistě) případnou

27Neb nedoufali v den účtů skládání

28a odmítali znamení naše, lží zvouce je

29Však vše to spočetli jsme, sepsali

30„Okuste trestu nyní, rozmnožíme vám jen muky (vaše)!“

31Však bohabojným dán jest byt blažený

32zahrady a vinice

33a (děvy) prsou okrouhlých; jim rovné věkem

34a plné poháry

35tam nebudou slyšet řečí pustých, aniž lží

36odměnou od Pána tvého — dar to stačící

37Od Pána nebes a země a všeho, což mezi nimi jest, Milosrdného: však slova od něho nedostanou

38V den, kdy postaví se duch i andělé šikem, nebudou mluviti, vyjma toho, jemuž dovolí Milosrdný, a jenž mluviti bude jen co správno jest

39Tentoť jest den pravdivý: pročež kdo chce, nechť k Pánu svému cestu nastoupí

40Myť zajisté varovali jsme vás před trestem blízkým: v den, kdy pohlížeti bude člověk na skutky, kupředu poslané rukama jeho a kdy řekne nevěřící: „Kéž byl bych prachem (jen)!“