68. Al-Qalam

1Nún. Při PÉRU a tom, co spisují

2Nejsi, z milosti Pána svého posedlý

3a zajisté schystána jest ti odměna bezvýhradná

4Tyt zajisté‘s povahy vznešené

5i spatříš, spatří oni (též)

6kdo z vás (vskutku) jest šílený

7Zajisté Pán tvůj ví nejlépe, kdo zbloudil se stezky jeho a ví nejlépe, kdož (dobře) jsou vedeni

8Pročež nebuď poslušen těch, kdož lhářem zvou (tě)

9Rádi by, kdybys hladce jednal s nimi, aby i oni hladce s tebou jednali

10A nebuď poslušen žádného z těch, kdož (slavnostně) zaklínají se, hanebných

11pomlouvačů, s klepy jen obcházejících

12(velkých) zabraňovatelů dobra. přestupníků, zločinných

13hrubých, mimo to rodem špatných

14i kdyby mnoho statků měl a potomstva

15jenž, kdež čtena jsou mu znamení naše říká: „Báchorky jsou to starých.“

16Poznamenáme jej na rypáku

17Postavili jsme je na zkoušku, jakož postavili jsme na zkoušku majitele zahrady. když přisáhli, že dojista sčesají datle její za jitra

18bez připojení výminky

19A obešlo ji zničení od Pána tvého mezitím, co spali

20a za jitra vypadala jak očesaná

21A zvolali na sebe časně za jitra

22„Vyjděte časně na pole své, česat chcete-li!“

23A vpřed se brali, šeptajíce si navzájem

24„Dojista dnes v zahradu nevejde k vám ani jeden nuzný.“

25Tak z jitra vyšli rozhodnuti

26A když spatřili (zahradu), řekli: „Zajisté v bludu byli jsme

27Naopak, (úrody její) jsme zbaveni.“

28A nejsprávnější řekl nich: „Což neděl jsem vám: Nebudete-li chvály pěti Bohu?“

29Řekli: ,,Chválen budiž Pán náš: myť zajisté nepravostni byli jsme.“

30A počali si klásti vinu navzájem

31řkouce: ,,Běda nám, zajisté svévolni byli jsme

32Snad Pán náš nahradí nám ji lepší (zahradou): tak Pána svého prosíme.“

33Takový byl trest náš: však trest života budoucího jistě větší bude. kdyby si toho jen byli vědomi

34Bohabojným pak zajisté schystány jsou u Pána jejich zahrady rozkoše

35Či učiníme stejnými ty, kdož do vůle boží jsou odevzdáni a provinilce

36Jak to přijde, že tak soudíte

37Aneb Knihu máte, z níž se učíte

38že dle ní dostanete cokoli si vybéřete

39Aneb dána vám, byla přísaha, pro nás závazná, sáhající až do dne zmrtvýchvstání, že dostanete, co sami usoudíte

40Taž se jich, kdo z nich jest toho ručitelem

41Anebo společníky mají? Nechť tedy předvedou společníky své, jsou-li pravdomluvnými

42V den, kdy obnaženy budou holeně a vyzváni budou k padnutí na tváře své - tu nebudou s to, (tak učiniti)

43Sklopeni budou zrakové jejich a potupa je pokryje, neb vyzváni byli k padnutí na tváře své, když byli bezpečni

44I ponech mne a ty, kdož vylhaným nazývají toto vyprávění: postupně přivedeme na ně (zkázu), zkad jí netuší

45A dlouho poshovím jim, neb lest má jest jistá

46Či žádáš od nich odměnu, když přece dluhy přetíženi jsou

47Či znají věci skryté, jež (snad) spisují

48Pročež trpělivě vyčkávej rozsudek Pána svého a nebudiž jako onen v rybě, když volal k Bohu v tísni dusivé

49Nebýti toho, že dostihlo jej dobrodiní od Pána jeho, byl by býval vyvržen na (břeh) pustý, pohaněn

50Ale vyvolil si jej Pán jeho a učinil jej jedním ze spravedlivých

51Málem pak srážejí tě k zemi ti, kdož neuvěřili, pohledy svými, když slyší Napomenutí - a říkají: „On věru jest Džinny posedlý.“

52Však jest to jen Napomenutí veškerenstvu