60. Al-Mumtahana

1Vy, kteříž jste uvěřili, nebeřte si nepřátel mých aniž svých za přátele, ukazujíce jim lásku, neb přece neuvěřili v to, co přišlo vám z pravdy: (vždyť) vyhánějí proroka i vás proto, že věříte v Boha, Pána svého. Vyšli-li jste v boj na stezce mé a ve snaze dosíci zalíbení mého, jak můžete v tajnosti ukazovati jim lásku? Však já nejlépe vím o tom co skrýváte i o tom, co na venek přiznáváte: a ten, kdo tak činí z vás, zbloudil již s cesty rovné

2Potkají-li vás, budou vám nepřáteli a vztáhnou na vás ruce i jazyky své, aby vám uškodili; a rádi by vás opět viděli nevěrci

3Neprospějí vám rodní vaši, aniž děti vaše, v den zmrtvýchvstání: tehdy rozděleno bude mezi vámi! A Bůh dobře pozoruje skutky vaše

4Vždyť již měli jste krásný příklad v Abrahamovi a v těch, kdož byli s ním, když řekli lidu svému: „Prosti jsme viny za vás a za to, co uctíváte vedle Boha: zapíráme vás, a počíná mezi námi a vámi nepřátelství a nenávist navždy, dokud neuveříte v Boha jediného!“ Pouze (nenásledujte) rčení Abrahamova otci svému: „Já dojista budu prositi za odpuštění pro tebe, však nebudu s to, docíliti pro tebe od Boha praničeho.“ Pane náš, na tebe spoléháme a k tobě kajícně se obracíme a k tobě vede cesta (návratu)

5Pane náš, nečiň nás pokušením pro ty, kdož neuvěřili, a odpusť nám, Pane náš, neb ty zajisté's mocný, moudrý

6Vždyť již měli jste v nich krásný příklad: každý, kdož doufá v (setkání s) Bohem a v den poslední. A kdo nazpět obrátí se — Bůh zajisté bohatý jest, chvályhodný

7Možná, že způsobí Bůh mezi vámi a těmi z nich, s nimiž znepřáteleni jste, vzájemnou lásku, neb Bůh všemocný jest, a Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným

8Bůh nezabraňuje vám, abyste byli správnými a spravedlivými vůči těm, kdož neválčili proti vám v příčině náboženství, aneb nevyháněli vás z obydlí vašich: zajisté Bůh miluje správně jednající

9Bůh zabraňuje vám jen, aby přátelili jste se s těmi, kdož válčili proti vám v příčině náboženství a vyháněli vás z obydlí vašich a pomáhali ve vyhánění vás: a ten, kdo přátelí se s nimi, patřiti bude k nepravostným

10Vy, kteří jste uvěřili, když přijdou k vám ženy věřící jako vystěhovavší se, podrobte je ZKOUŠCE. Bůh nejlépe zná víru jejich; když pak seznali jste, že skutečně jsou věřícími, nevracejte je již k nevěrcům, neb nejsou doveleny jim, aniž oni jsou dovoleni jim; ale vraťte jim, což oni byli dali jim (věnem). Není pak viny vám, abyste brali si je za manželky, když byli dali jste jim věna jejich. Nepodržujte si nijakých nároků na nevěřící ženy, ale žádejte zpět, cožkoliv byli dali jste jim (věnem): nevěrci pak nechť žádají zpět, cožkoliv byli dali ženám svým. Takovýto jest rozsudek boží, kterým rozsuzuje mezi vámi: a Bůh vševědoucí jest a moudrý

11A když některá z manželek vašich přejde k nevěřícím a dostane se vám kořisti, tehdy dejte těm, jichž ženy byly odešly, stejný obnos jaký byli na ně vydali: a bojte se Boha, v nějž věříte

12Ó proroku, přijdou-li k tobě ženy věřící, zaručujíce se, že nebudou ničeho spolčovati s Bohem; že nebudou krásti, aniž smilniti, aniž zabíjeti dětí svých, aniž šířiti budou pomluvy, jež byly, samy vymyslily, aniž budou neposlušny tebe v dobru — tehdy přijmi záruku jejich a pros Boha za odpuštení pro ně, neboť Bůh velkým jest v odpouštění, slitovným

13Vy, kteříž jste uvěřili, nepřátelte se s lidmi, na něž rozhněval se Bůh tito v beznaději jsou ohledně života budoucího, stejně jako nevěřící v beznaději jsou ohledně těch, kdož v hrobech jsou