50. Qaaf

1QÁF. Při Koránu vznešeném

2Naopak, diví se, že přišel jim varovatel ze středu jejich; i říkají nevěřící; „Totoť věc jest divná

3Že když zemřeme a budeme v prach obráceni? — To věru návrat jest z daleka!“

4My (dobře) víme, kolik pohltila jich země, neb u nás jest Kniha, (vše) uschovávající

5Naopak, lží nazvali pravdu, když přišla jim: i v postavení jsou spleteném

6Což nepohlédli k nebesům nad sebou, aby viděli, jak vybudovali jsme je a zkrášlili tak, že není skulin v nich

7A zemi rozprostřeli jsme a rozházeli po ní temena hor; a dali vzrůsti na ní všeho druhu (rostlin) rozkošných

8k nahlédnutí a napomenuti všem služebníkům kajícným

9A seslali jsme s nebe vodu požehnanou, jíž vzrůsti dáváme zahradám a zrní obilnému

10a datlovníkům vysokým s vrcholy obtěžkanými

11k výživě služebníkům našim a vodou oživujeme zemi zmrtvělou. Takové bude i z mrtvých vzkříšení

12Před nimi již lháři zvali proroky: lid Noemův a obyvatelé Ar-Rassu a (kmen) Tsemúd

13a (kmen) 'Ád a Farao a bratří Lotovi

14a obyvatelé hvozdu a lid Tubba; ti všichni lháři nazvali proroky i uskutečnil se (nad nimi) trest slíbený

15Což znaveni jsme prvním stvořením? Naopak: ale oni přec jsou v pochybách ohledně stvoření nového

16My stvořili jsme člověka a víme, co našeptává mu duše jeho: a my bližšími jsme mu žíly hrdelné

17Když přijímati budou oba přijímači (výpovědi), jeden z prava, druhý z leva sedící

18nepronese slova, aniž by pozorovatel vedle něho nebyl pohotově (je zapsati)

19A přijde (naň) mrákota smrti skutečné: „Toto jest, čemu chtěl ses vyhnouti!“

20A zatroubeno bude v roh: totoť jest den trestu slíbený

21I přijde jedna každá duše: s každou pak honec a svědek její

22„Žil's v lhostejnosti k tomuto dnu: nuž, sejmuli jsme ti clonu a zrak tvůj dnes ostrý jest!“

23A řekne druh jeho věrný: „Toto jest co mám (pro tebe) připraveno.“

24„Uvrcte, vy dva, v peklo všechny nevěrce vzdorovité

25zabraňovače dobra, přestupníky, pochybovače

26kteří stavěli vedle Boha bohy druhé: uvrcte je v trest přísný!“

27Řekne druh jeho věrný: „Pane náš, jáť nesváděl jsem jej, nýbrž on (sám) byl v bloudění dálném.“

28(Řekne Bůh): „Neveďte sporu přede mnou: dal jsem vám již před tím slib výhrůžný

29nemění se pak slovo mé: a nejsem utiskovatelem služebníků svých.“

30V den ten řekneme peklu: „Zdaž naplněno jsi?“ a řekne: „Jest (ještě) více jich?“

31Přiblížena pak bude k bohabojným zahrada (ráje) nedaleká

32„Totoť jest, co slíbeno bylo vám, všem kajícným a (zákony) zachovávajícím

33těm, kdož báli se milosrdného v skrytosti a přicházejí se srdcem kajícným

34Vstupte do ní v pokoji: tentoť jest věčnosti den.“

35V ní budou míti, cožkoliv chtíti budou a u nás bude (toho) rozhojnění

36A kolik zahladili jsme před nimi pokolení, jež mocnejší jich byla silou: a prohledejte zemi, je-li v ní před námi útočiště

37Zajisté v tomto jest napomenutí tomu, jenž má srdce a popřává sluchu a (sám) jest svědkem

38Stvořili jsme pak nebesa i zemi a vše, což mezi oběma jest v šesti dnech a nedotkla se nás únava

39Trpělivě snášej tedy, co říkají a vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho před slunce východem a západem

40A za noci též chval jej a v posledních dvou na tvář padnutích

41A přislouchej ke dnu, kdy zavolá provolavatel z místa blízkého

42V den, kdy zaslechnou zavřesknutí v pravdě, toť den bude vystoupení (z hrobů)

43Myť zajisté křísíme i umrtvujeme a k nám vede (cesta) návratu

44V den, kdy rozpoltí se země nad nimi — toť shromáždění bude pro nás snadné

45My nejlépe víme, co říkají a ty nejsi nad nimi násilníkem. Tudíž napomínej Koránem ty, kdož bojí se výhrůžných slibů mých