43. Az-Zukhruf

1Há. Mím

2Při Knize zjevné

3Zajisté učinili jsme ji Koránem arabským, abyste pochopili

4Onať pak nalézá se v Knize prvotní u nás: (Korán jest to) vznesený, plný moudrosti

5Zdaž odmrštíme od vás Napomenutí proto, že lid jste výstřednický

6A kolik poslali jsme proroků mezi (národy) předešlé

7A nebylo proroka, jenž přišel k nim, z něhož by si nebyli šašky tropili

8Pročež zahladili jsme (národy) silnější těchto mocí: a před nimi stojí příklad předešlých

9A tážeš-li se jich: „Kdo stvořil nebe a zemi?“ jistě řeknou: „Stvořil je Mocný, Vševědoucí.“

10(Ano) ten, jenž učinil vám zemi kolébkou a učinil vám na ní stezky, abyste jimi vedeni byli

11a jenž seslal vám s nebe vodu, dle odměření: i vzkříjsme jí končinu zmrtvělou. Stejně tak (z hrobů) vyvedeni budete

12A jenž stvořil všechno (tvorstvo) v párech, a dal vám v lodích a dobytčatech prostředky k ježdění

13abyste seděli v rovnováze na hřbetech jejich a vzpomínali, když tak v rovnováze na nich sedíte, dobrodiní Pána svého, řkouce: „Chválen budiž ten, jenž podmanil nám toto! Neb sami nebyli bychom nikdy se k tomu dostali

14a zajisté my k Pánu svému navrátíme se.“

15Však přece učinili mu ze služebníků jeho děti! Zajisté člověk jest velký zatvrzelec zjevný

16Či Bůh by si byl vzal dcery z toho, co stvořil, a syny vybral pro vás

17A přec když oznámeno jest jednomu z nich narození toho, o čem podobenství činí ohledně Milosrdného, zasmuší se temným stínem tvář jeho a jest jako zařezaný

18Zdaž (dávati budou Bohu za děti tvory), již vychováni jsou v ozdůbkách a sklonni jsou k hádkám bez zjevných důvodů

19A učinili z andělů, kteří jsou služebníci Milosrdného, ženy. Což byli svědky stvoření jejich? Zapsáno bude jim toto dosvědčování jich a tázáni (ohledně toho) budou

20A říkají: „Kdyby byl chtěl Milosrdný, nebyli bychom jich nikdy uctívali.“ Nijakého vědění nemají o tom: a pouze lhou

21Či snad dali jsme jim Knihu nějakou předtím, jíž přidržují se

22Naopak; ale říkají: „Shledali jsme otce naše v (jistém) náboženství: a my šlépějemi jejich vedeni jsme.“

23A stejně tak, pokaždé, když poslali jsme před tebou varovatele některému městu, říkali bohatci jeho: „Zajisté shledali jsme otce své v (jistém) náboženství a my pokračujeme v šlépějích jejich.“

24Řekli (jim): „A i kdyby dáno vám bylo cos správnějšího toho, co nalezli jste u otců svých?“ I řekli: „Myť zajisté v to, s čím posláni jste byli, nevěříme!“

25Pročež pomstili jsme se na nich a viz, jaký byl konec těch, kdož lháři nazývali (proroky)

26A (vzpomeň), když řekl Abraham otci svému a lidu svému: „Jáť prost jsem viny na tom, co uctíváte

27vyjma (uctívání) toho, jenž stvořil mne a jenž povede mne (stezkou pravou).“

28A toto učinil slovem trvalým v potomstvu svém, aby (k Bohu) navraceli se

29Ale popřál jsem tímto i otcům jejich požitků (pozemských), až do dne, kdy přišla jim pravda, a prorok zjevný

30A když přišla jim pravda, řekli: „Totoť kouzelnictví jest: my zajisté v ně nevěříme!“

31A říkají: „Ledaže by byl býval seslán tento Korán muži z obou měst znamenitému, (byli bychom uvěřili).“

32Zdaž oni jsou rozdělovateli milosrdenství Pána tvého? My rozdělujeme mezi ně živo bytí jejich v životě pozemském: a povznášíme jedny nad druhé v různých stupních, aby vzíti si mohli někteří jiné do poddanství. Však milosrdenství Pána tvého lepším jest toho, co shromažďují

33A nebýti toho, že lidé byli by se stali jedním národem (nevěřících) byli bychom dali domům těm, kdož nevěří v Milosrdného, střechy stříbrné a schodiště, po nichž by k nim vzestupovali

34a domům jich brány (ze stříbra), a lehátka, na nichž by spočívali

35a ZLATÉ OZDOBY; neb vše toto jest rozkoší života pozemského: však (lepší) život budoucí (schystán jest) u Pána tvého bohabojným

36A k tomu, jenž straniti bude se napomenutí Milosrdného, připneme řetězem Satana, jenž bude mu pak druhem (věrným)

37a budou odvraceti (lidi) od stezky Páně; tito pak budou míti za to, ze (správně) jsou vedeni

38Až když pak přijde (člověk takový) před nás, řekne: „Kéž by mezi mnou a tebou byla vzdálenost obou východů! Jak špatný jsi to druh!“

39Však toto neprospěje vám již v den onen, neb nepravostnými jste byli; družně budete sdíleti pak trest

40Zdaž dokážeš, abys sluch dal hluchým a správně vedl slepé a ty, kdož v bloudění jsou zjevném

41A ať již dojista odejmeme tě ze středu jejich, zajisté že pomstu na nich vykonáme

42nebo ať již ukážeme ti to, co slíbili jsme jim, my zajisté zmůžeme je

43I přidrž se toho, co vnuknuto ti bylo, neb zajisté jsi na stezce přímé

44A (Korán) dojista napomenutím jest tobě i lidu tvému: a dotazováni (ohledni něho) budete

45i taž se oněch proroků, jež před tebou poslali jsme, zda učinili jsme jim vedle Milosrdného božstva, která měli by uctívati

46Kdys již poslali jsme Mojžíše s jasnými důkazy svými k Faraonovi a předním lidu jeho, i řekl: „Jáť poslem jsem Pána veškerenstva.“

47A když předvedl jim znamení naše, hle, smáli se jim

48A nebylo znamení, jež ukázali jsme jim, jež nebylo by bývalo větší předešlého: a stíhali jsme je tresty, aby k nám snad i obrátili se

49I řekli: „Ó kouzelníče, popros pro nás Pána svého, aby učinil to, čím zavázal se tobě, neb my zajisté jsme (již) na cestě správné.“

50A když odejmuli jsme od nich trest, hle, porušili slib

51A dal Farao provolání lidu svému, řka: „Lide můj, což nepřináleží mne panství Egypta, jakož i řek těchto, jež pode mnou tekou? Což nevidíte

52Nejsem-liž lepším tohoto opovržence, jenž stěží dovede se vyjádřiti

53Kdyby (aspoň) měl na sobě zlaté náramky a kdyby byli přišli s ním andělé v družině!“

54Takto lehkovážným učinil lid svůj a poslechli jej, neb byli lidem prostopášným

55a když rozhněvali nás, pomstili jsme se na nich a všechny utopili je

56a učinili jsme je prvním příkladem pro (národy) budoucí

57A když syn Mariin dán jest za příklad, hle, lid tvůj od něho odvrací se

58a říkají: „Zdaž božstva naše lepšími jsou, či on?“ Učinili ti jej tedy příkladem jen z chuti po sporu, neb věru lidem jsou hádkymilovným

59Onť pouze jest služebníkem (naším), jemuž popřáli jsme milosti své a příkladem učinili jej synům Israele

60A kdybychom chtěli, mohli bychom z vás učiniti anděly, aby nástupci vašimi byli na zemi

61Onť pak zajisté bude poznáním hodiny (soudu): pročež nepochybujte nijak o ní a následujte mne: totoť jest stezka přímá

62A nechť neodvrátí vás nijak od ní Satan; onť zajisté jest vám nepřítelem zjevným

63A když přišel Ježíš s jasnými důkazy, řekl: „Přišel jsem k vám s moudrostí a abych vysvětlil vám něco z toho, o čem rozcházíte se (v mínění): pročež bojte se Boha a poslechněte mne

64Bůh zajisté jest Pánem mým a Pánem vaším, pročež uctívejte jej: totoť jest stezka přímá!“

65I rozešly se (v mínění různé) strany mezi sebou: a běda těm, kdož nepravostni byli, před trestem dne bolestiplného

66Což jiného očekávají, než aby hodina (soudu) přišla na ně, aniž by toho tušili, znenadání

67A nejlepší přátelé v den onen stanou se navzájem sobě nepřáteli; vyjma bohabojných

68„Ó služebníci moji, vám netřeba se báti dnes, aniž rmoutiti se

69vám, kteříž uvěřili jste ve znamení naše a do vůle mé jste byli odevzdáni

70Vstupte v zahrady (ráje), vy, i manželky vaše, v radování!“

71Obcházeni budou s mísami zlatými a číšemi, v nichž bude cokoliv přáti si budou duše a co lahoditi bude zrakům; a tam přebývati budete věčně

72Toto jest zahrada (ráje), již dědictvím učinili jsme vám v odměnu za skutky vaše

73V ní bude pro vás ovoce v hojnosti, z něhož požívati budete

74Zajisté pak provinilci budou na věk přebývati v trestu pekelném

75jenž nebude jim přerušen, a v úzkosti tam setrvají

76My pak neukřivdili jsme jim, nýbrž oni sobě samým ukřivdili

77A volati budou: „Ó Máliku! Nechť skončí s námi Pán tvůj!“ Řekne: „Nikoli, zde zajisté zůstanete!“

78Nyní pak přinesli jsme vám pravdu; však většině vás pravda jest odporná

79Že pevně upletli svou léčku? Však i my svoji pevně upleteme

80Či domnívají se, že neslyšíme tajný (hovor) jejich a jejich šeptání? Zajisté, a poslové naši vedle nich (stojící), vše spisují

81Rci: „Kdyby Milosrdný měl syna, jáť první byl bych z jej uctívajících

82(však) chválen budiž Pán nebes a země, Pán trůnu, nade (vše) to, co (o něm) vykládají

83I ponech je, ať jen žvaní a zahrávají si, až setkají se s oním dnem (soudu) svého, jenž slibován jest jim

84Neb on jest ten, jenž na nebi Bohem jest a na zemi Bohem jest: a on moudrý jest a vševědoucí

85I požehnán budiž ten, jemuž přináleží panství nebes a země a všeho, což mezi nimi jest: on má vědomost o hodině (soudu) a k němu navráceni budete

86A nebudou moci ti, které oni vzývají vedle Boha, přimluviti se (za ně), vyjma těch, kdož svědectví vydali o pravdě: a oni dobře to zvědí!“

87A tážeš-li se jich, kdo stvořil je, jistě řeknou: „Bůh.“ Jak tedy mohou tak lháti

88A na rčení jeho: „Pane můj, tito zajisté jsou lidem nevěřícím,“

89(řekl Bůh): „Odvrať se tedy od nich a rci: ‚Pokoj vám!‘ Však oni zvědí!“