37. As-Saaffaat

1Při oněch, v řadách SEŘAZENÝCH

2a odháněním odhánějících

3a Napomenutí Čtoucích

4přisahám: zajisté Bůh jest jeden

5Pán nebes i země a všeho, což mezi nimi jest a Pán východů

6Zajisté pak ozdobili jsme nejspodnější nebe zdobou hvězd

7též na ochranu proti všem zlým duchům odbojným

8(aby) nenaslouchali tomu, co děje se ve shromáždění nejvyšším, neb metáno jest na ně se všech stran

9odháněni jsou a (schystán) jest jim trest trvalý

10a který z nich pochytí úryvek z porady, pronásledován jest šlehem plamenným

11Vyptej se jich, kdo silnějšího jest stvoření; zda oni neb ti, jež stvořili jsme? Zajisté přec stvořili jsme je z hlíny tvárné

12Ano, ty divíš se, a oni žert si tropí

13neb když napomínáni jsou, nejsou si toho pamětlivi

14a když vidí znamení, jen vysmívají se

15řkouce: „Totoť jest pouze kouzlo zjevné

16Zdaž, když zemřeme, v prach a kosti byvše obráceni, opět že budeme vzkříšeni

17A taktéž otcové naši předešlí?“

18Rci: „Ano, a poníženi budete!“

19Pouze jednou zazní vřesknutí (trouby) a hle, prohlédnou

20A řeknou: „Běda nám, totoť den jest odplaty

21totoť den jest rozsouzení, jejž vylhaným nazývali jste.“

22(Řekne Bůh): „Shromážděte nepravostné i ženy jejich a to, co uctívali

23vedle Boha: a uveďte je na stezku k peklu

24pak zastavte je, neb vyslýcháni budou

25Proč tedy nepomáháte si navzájem?“

26Naopak, v den onen poddají se (Bohu)

27a přiblíživše se k sobě navzájem, budou činiti si vzájemné dotazy

28řkouce (jedni): „Vyť zajisté přicházeli jste k nám se strany pravé,“

29však řeknou (druzí): „Nikoliv, vy nevěřili jste v nás

30a my neměli jsme moci nad vámi: naopak, vy byli jste lidem svévolným —

31i splnil se nad námi rozsudek Pána našeho: myť zajisté okusíme (jej)

32Zlákali jsme vás, neb i my byli jsme zlákáni.“

33V den onen budou (tedy) v trestu spolčeni

34Zajisté pak takto naložíme s provinilci

35neboť byli, když řečeno jim bylo: „Není boha, kromě Boha,“ pýchou naduti

36a říkali: „Zdaž opustíme bohy své pro básníře bláznivého?“

37Naopak, on s pravdou přišel a potvrdil posly předešlé

38vy pak dojista okusíte trestu bolestného

39a nebudete odměněni jinak, než dle skutků svých —

40vyjma služebníků božích upřímných

41Těm dostane se darů již řečených

42(chutného) ovoce; a budou poctěni

43v zahradách (rajských) rozkošných

44na pohovkách proti sobě sedíce

45Obcházeni budou s číší (pití) z pramene

46(pití) čistého a příjemného pijícím

47v něm tíhy nebude, aniž se jím opojí

48Vedle nich (děvy) budou velkých očí, zrak (cudně) klopící

49(s líčky bílými) jak vejce chráněná

50I přiblíživše se k sobě navzájem, budou činiti si dotazy vzájemné

51„Řekne jeden z nich: „Jáť měl jsem druha (věrného)

52jenž říkával mi: ‚Jsi jedním z těch, kdož věří v to

53Že až zemřeme, prach jsouce a kosti, budeme souzeni?‘“

54Řekne pak: „Zdaž chcete (tamto) pohlédnout?“

55I (sám) pohlédne a uprostřed pekla spatří jej

56Tehdy řekne mu: „Při Bohu, málem byl bys zničil mne

57a nebýti milosti Pána mého, byl bych jedním z jemu předvedených

58Tedy (vskutku) již po druhé nezemřeme

59vyjma zemření našeho prvého? A (vskutku tedy) nebudeme ztrestáni

60Totoť zajisté velká jest blaženost!“

61Pro podobného cos nechť pracují pracující

62Zdaž není toto lepším příbytkem, než strom Az-zaqqúm

63Učinili jsme jej předmětem rozkolů mezi nepravostnými

64jest to strom, jenž vyrůstá ze dna pekla

65plody jeho jsou jako hlavy duchů zlých

66však oni pojídati budou z nich a plnit jimi břicha svá

67poté pak píti na ně budou vodu vařící

68a nato navrátí se v pekla hloub

69Viděli své otce bloudící

70a do šlépějí jejich vrhli se

71Před nimi již byla zbloudila většina (národů) předešlých

72ač poslali jsme k nim varovatele

73a pohleď, jak (zlý) byl konec varovaných

74vyjma služebníků božích upřímných

75Kdysi volal k nám Noe — a my nejlepší jsme z vyslyšujících —

76i zachránili jsme jej a rodinu jeho z velké úzkosti

77a učinili jsme potomstvo jeho (jedinými) pozůstalými

78a zůstavili jsme proň v potomstvu

79pozdrav: „Pokoj budiž Noemovi ve světech veškerých!“

80Takto zajisté odměňujeme (lid) dobřečinící

81onť byl pak jedním ze služebníků našich věřících

82Poté jsme utopili všechny ostatní

83Zajisté pak jeho víry byl (též) Abraham

84když přinesl Pánu svému srdce celistvé

85když, řekl otci a lidu svému: „Co vlastně uctíváte

86Zdaž lživě božstva vedle Boha chcete mít

87A co mníte tedy o Pánu světů všech?“

88I vrhl pohled jeden ke hvězdám

89a řekl: „V pravdě jsem nemocen.“

90I odvrátili se od něho a odešli

91Poodešel pak k božstvům jejich, řka: „Což nejíte

92Proč nepromluvíte?“

93Poodešel pak k nim a udeřil je pravicí

94I přiběhli k němu úprkem

95Řekl: „Zdaž uctívati budete, co sami tesáte

96A přec Bůh vás stvořil, i to, co děláte

97Řekli: „Postavte proň hranici a v plamen žhoucí vrzte jej.“

98Tak léčku chtěli nastrojiti mu, však ponížili jsme je

99Řekl Abraham: „Já utíkám se k Pánu svému, jenž (správně) povede mne

100Pane můj, dej mi (syna), jednoho ze spravedlivých.“

101I zvěstovali jsme mu mládence povahy laskavé

102a když dospěl věku, v němž pracovati mohl s ním, řekl: „Synáčku můj, zajisté viděl jsem ve snu, že mám tě obětovati: hle, co mníš?“ Řekl (syn): „Otče můj, učiň to, což nakázáno bylo ti: shledáš, bude-li chtíti Bůh, že jsem z trpělivých.“

103A když oba odevzdali se do vůle boží, a položil jej čelem dolů

104zavolali jsme naň: „Ó Abrahame

105Tys uvěřil svému vidění: zajisté takto odměňujeme (lid) dobře činící

106V pravdě byla to (jen) zkouška zjevná.“

107I vykoupili jsme (syna jeho) obětí velkou

108a zůstavili jsme proň v potomstvu

109(pozdrav): „Pokoj budiž Abrahamovi!“

110Tak odměnujeme (lid) dobře činící

111neb byltě ze služebníků našich věřících

112I zvěstovali jsme mu Isáka, proroka ze spravedlivých

113A požehnali jsme mu a Isákovi: mezi potomstvem jich pak někteří dobře činí, jiní zas zjevně prohřešují se proti sobě samým

114A kdysi dobrodiním zahrnuli jsme Mojžíše a Árona

115a zachránili jsme je oba i lid jejich z trýzně převelké

116a pomohli jsme jim i byli vítězni

117a dali jsme jim Písmo přejasné

118a vedli jsme je ke stezce přímé

119a zůstavili jsme jim v potomstvu

120(pozdrav): „Pokoj budu Mojžíšovi a Áronovi!“

121Takto pak odměnujeme (lid) dobře činící

122neb oba byli ze služebníků našich věřících

123Též Eliáš byl jedním z našich poslaných

124když řekl lidu svému: „Což nebudete báti se

125Zdaž uctívati budete Ba'la a zanecháte nejlepšího ze stvořitelů

126Boha, Pána svého a Pána otců vašich předešlých?“

127Však lhářem nazvali jej a (před nás) jistě předvedeni budou

128vyjma služebníků božích upřímných

129A zůstavili jsme proň v potomstvu

130(pozdrav): „Pokoj budiž Eliášovi!“

131Tak v pravdě odměňujeme (lid) dobře činící

132neb on byl ze služebníků našich věřících

133Též Lot byl jedním z našich poslaných

134když zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou

135vyjma stařeny, jež omeškala se

136Pak zhubili jsme (všechny) ostatní

137V pravdě kol obydlí jich za jitra chodíte

138i za večera: což nepochopíte

139Též Jonáš byl jedním z našich poslaných

140když uchýlil se na loď přeplněnou

141a vrhl los a byl jím odsouzen

142a ryba shltla jej, neb vinu měl

143A kdyby nebyl býval z těch, kdož chvály pějí nám

144byl by dlel v břiše jejím až do dne vzkříšení

145Vyvrhli jsme jej pak na pustý břeh, chorého

146a dali jsme vzrůsti nad ním keři tykvovému

147Pak poslali jsme jej ke stu tisícům, neb více snad

148i uvěřili: a popřáli jsme (radosti života) jim dočasně

149Vyptej se jich, zda má Pán tvůj dcery, neb zda syny má

150A stvořili-li jsme anděly ženami? A svědky toho byli-li

151Což neříkají jen ze své lživosti

152že Bůh děti zplodil? Zajisté lháři jsou

153Byl by dal přednost dcerám před syny

154Jak přijde to, že takto soudíte

155Což si toho nerozvážíte

156Neb máte k tomu zjevné zmocnění

157Přineste tedy Knihu svou, jste-li pravdomluvnými

158A učinili Boha spříbuzněným s Džinny: nicméně dobře vědí Džinnové, že sami budou (Bohu) předvedeni

159Chválen budiž Bůh (daleko) nad to, co o něm vykládají

160kromě služebníků božích upřímných

161Však zajisté vy a to, co uctíváte

162nebudete s to, abyste se proti němu vzbouřili

163vyjma toho, jenž hřát bude se v žárném plameni

164Není nikoho mezi námi, jenž neměl by místo určené

165zajisté my pak SEŘAZUJEM' SE

166zajisté my pak chvály pějeme.“

167A přece ještě oni říkají

168„Kdybychom byli měli Napomenutí od předků svých

169byli bychom služebníky Boha upřímnými.“

170A přece v ně nevěří! Však (dobře) zvědí

171Již dříve dali jsme slovo své služebníkům námi poslaným

172že pomoc svoji dáme jim

173a že voje naše pro ně zvítězí

174Odvrať se tedy od nich dočasně

175a pozoruj je: též oni spozorují

176Chtějí snad uspíšiti (na se) trest náš

177Když spadne na ně v jejich ohradách, špatné to bude jitro pro varované

178Odvrať se tedy od nich dočasně

179a pozoruj: též oni spozorují

180Chválen budiž Pán tvůj, Pán moci (vší), nade vše, co o něm vykládají

181a pokoj budiž jeho poslaným

182a chvála Bohu, Pánu světů veškerých