26. Ash-Shu'araa

1Tá. Sín. Mím

2Tato jsou znamení Knihy zjevné

3ty snad soužíš se proto, že nechtějí uvěřiti

4Kdybychom chtěli, seslali bychom jim s nebe znamení, před nímž sklonily by se šíje jejich v ponížení

5však není nového napomenutí, přišedšího jim od Milosrdného, aniž by se od něho neodvraceli

6A lží nazvali je, však dojde je zpráva o tom, z čeho si byli žert tropili

7Což nepohlédli na zemi — kolika na ní dali jsme vzrůsti druhům rostlin vzácných

8Zajisté v tom jest znamení: však většina jich nevěří

9A dojista Pán tvůj mocný jest, slitovný

10(Pomni), když zavolal Pán tvůj Mojžíše: „Jdi k lidu nepravostnému

11lidu Faraonovu, Což nebudou báti se mne?“

12Řekl (Mojžíš): Pane můj, bojím se, že lhářem nazvou mne

13A stísněna jest hruď, má a není volný jazyk můj: pročež pošli pro Árona

14Mají proti mně obvinění a bojím se, aby mne nezabili.“

15Řekl (Bůh): „Nikoliv. Jděte oba se znameními našimi: my s vámi budeme, naslouchajíce

16A jděte k Faraonovi a rcete: „Myt zajisté posly jsme Pána veškerenstva

17i vyšli s námi syny Israele.“

18Řekl (Farao): „Což nevychovali jsme tě mezi námi za dětství a což nedlel jsi mezi námi po mnoho let věku svého

19A učinil's skutek, kterýs učinil: jsi nevděčníkem.“

20Řekl (Mojžíš): Ano, učinil jsem jej tehdy a byl jsem pobloudilím

21a prchl jsem od vás, ježto bál jsem se vás: však dal mi Pán můj moudrost a učinil mne jedním z poslů

22A jest to dobrodiní, jehož popřál's mi, že zotročil jsi syny Israele?“

23Řekl Farao: „Kdo jest (ten) Pán veškerenstva?“

24Řekl (Mojžíš): „On Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi oběma jest — dovedete-li uvěřiti.“

25Řekl (Farao) k těm, kteří byli kol něho: „Neslyšíte?“

26Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem vaším a Pánem otců vašich předešlých.“

27Řekl (Farao): „Zajisté prorok váš, jenž poslán byl k vám, jest duchem posedlý.“

28Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem východu a Pánem západu a všeho, což mezi nimi jest — dovedete-li to pochopiti.“

29Řekl (Farao): „Vezmeš-li si za Boha někoho jiného kromě mne, učiním tě jedním z uvězněných.“

30Řekl (Mojžíš): „I když předvedu ti důkaz zjevný?“

31Řekl (Farao): „Předveď jej, jsi-li pravdomluvný.“

32Tehdy vrhl (Mojžíš) hůl svou na zem, a hle, stala se hadem zjevným

33Poté Pak vztáhl ruku svou, a hle, bílá byla (v zraku) hledících

34Řekl (Farao) k předákům svým, kolem sebe: „Totoť zajisté kouzelník jest učený

35Chce vyhnati vás ze země vaší kouzelnictvím svým: co nařizujete?“

36Řekli: „Poodlož (odpověď) jemu a bratru jeho: a pošli do všech měst shromažďovatele

37kteří přivedou ti všechny kouzelníky učené.“

38I shromážděni byli kouzelníci na schůzku v den určený

39a bylo řečeno lidem: „Shromáždíte-li se všichni

40abychom snad následovali kouzelníky, budou-li vítěznými?“

41A když přišlo kouzelnictvo, řekli Faraonovi: „Dostaneme odměnu, budeme-li vítěznými?“

42Řekl: „Ano: a v tom případě též budete z těch, kdož mně jsou nejbližší.“

43Řekl, jim Mojžíš: „Vrhněte na zem, co máte k vrhání.“

44I vrhli na zem provazy své a hole své a řekli: „Při moci Faraonově, myť zajisté jsme vítěznými!“

45I vrhl Mojžíš na zem hůl svou a požrala jich divy vylhané

46Tehdy padli kouzelníci úctou na tváře své

47a řekli: „Uvěřili jsme v Pána veškerenstva

48Pána Mojžíše a Árona.“

49Řekl (Farao): „Zdaž uvěřili jste v něho dříve, než dovolil jsem vám? Tenť zajisté jest náčelníkem vaším, jenž naučil vás kouzlům — a dobře seznáte (moc moji): dojista pak dám uřezati vám ruce i nohy pokřižmo a dám ukřižovati všechny vás.“

50Řekli: „To neuškodí nám, neb v pravdě k Pánu svému navrátíme se

51Zajisté přejeme si, aby odpustil nám Pán náš hříchy naše, neb my byli jsme prvními z věřících.“

52I vnukli jsme Mojžíšovi: „Vyjdi za noci se služebníky mými: neb dojista pronásledováni budete.“

53A poslal Farao do měst shromažďovače

54řkoucí: „Onino (Israelští) jsou hrstka nepočetná

55a rozzuřeni jsou proti nám

56my pak četní jsme a obezřetní.“

57Tak způsobili jsme, aby vyšli ze zahrad a od pramenů

58a pokladů a bydlišť převzácných

59tak (stalo se): a dali jsme vše to dědictvím synům Israele

60Následovali je pak za jitra

61A když shlédli se navzájem oba vojové, řekli soudruzi Mojžíšovi: „Zajisté jsme teď dohoněni.“

62Řekl: „Nikoliv: zajisté Pán můj se mnou jest a (dobře) povede mne.“

63I vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou moře.“ I rozstouplo se a každá z obou částí zvedla se jak hora veliká

64Poté pak dali jsme přiblížiti se oněm druhým

65A zachránili jsme Mojžíše a kdož s ním byli, všechny

66poté pak potopili jsme ony druhé

67Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří

68ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

69A předříkávej jim děje Abrahame

70když řekl otci svému i lidu svému: „Co uctíváte?“

71Řekli: „Uctíváme modly a jsme jim stále oddáni.“

72Řekl: „Zdaž slyší vás, když k nim voláte

73Aneb prospěti vám mohou, či uškoditi?“

74Řekli: „Nikoliv, však shledali jsme otce své již takto činící.“

75Řekl: „Co míníte? To, co uctívali jste

76a co uctívali otcové již vaši předešlí

77(modly ty) mne nepřáteli jsou: (není Boha), kromě Pána veškerenstva

78jenž stvořil mne a jenž vede mne (pravou cestou)

79jenž krmí mne i napájí mne

80a když onemocním, uzdraví mne

81jenž mi dá zemřít a pak vzkřísí mne

82a jenž přeji si, aby odpustil mi hříchy mé v den soudný

83Pane můj, dej mi soudnost a připoj mne ke spravedlivým

84a dej mi pověst pravdomluvnosti u pokolení příštích

85a dej mi podíl na dědictví zahrady rozkoše

86a odpusť otci mému, že byl jedním z bloudících

87a nepotup mne v den kdy vzkříšeni budou

88v den, kdy neprospějí nikomu statky, aniž děti

89vyjma toho, kdož přijde k Bohu se srdcem zdravým

90a kdy přiblížen bude ráj k bohabojným

91a představeno bude peklo svedeným

92a řečeno jim bude: „Kde jest to, co uctívali jste

93vedle Boha? Zdaž mohou pomoci vám, aneb pomoci sobě samým

94A vmeteni budou v ně oni i (jimi) svedení

95a vojska Iblísova veškerá

96Řeknou, odporujíce si v pekle navzájem

97„Při Bohu. zajisté byli jsme v bludu zjevném

98když stavěli jsme vás na roveň Pánu veškerenstva

99kdo jiný svedl nás, než provinilci

100A není nám přímluvců

101aniž přítele účinlivého

102a kdyby bylo nám návratu, tehdy jistě byli bychom z věřících!“

103Zajisté, v tomto jsou znamení: však většina jich nevěří

104ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

105Lid Noemův též nazval lháři posly své

106když řekl jim bratr jejich Noe: „Což nebudete báti se Boha

107Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným

108pročež bojte se Boha a poslechněte mne

109Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

110pročež bojte se Boha a poslechněte mne.“

111Řekli: „Zdaž věřit tobě budeme, když následují tě jen nejsprostší?“

112Řekl: „Co vím o tom, co oni dělali

113Súčtování s nimi jest na Pánu mém — kéž byste tomu rozuměli

114Já přece neodstrčím těch, kdož věří

115neb jsem jen varovatelem zjevným.“

116Řekli: „Nepřestaneš-li, Noe, dojista budeš jedním z ukamenovaných.“

117Řekl: „Pane můj, věru lid můj lhářem nazval mne

118Rozhodni tedy mezi mnou a jimi jasným rozhodnutím a zachraň mne, jakož i ty, kdož se mnou jsou z věřících.“

119I zachránili jsme jej a kdož byli s ním, v arše přeplněné

120poté pak potopili jsme všechny zůstavší

121Zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří

122ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

123Též (kmen) 'Ád lháři nazval posly své

124když řekl jim bratr jejich Húd: „Což nebudete báti se Boha

125Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným

126ať pročež bojte se Boha a poslechněte mne

127Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

128Zdaž stavěti budete na všech pahrbcích znamení pro kratochvíli

129A činiti si budete stavby jako by pro věčné obývání

130A když vládnete, vládnete jako utiskovatelé

131I bojte se Boha a poslechněte mne

132A bojte se toho, jenž rozhojnil vás v tom, co víte

133a rozhojnil vás v dobytčatech a dětech

134a v zahradách a pramenech

135jáť bojím se pro vás trestu dne velkého.“

136Řekli: „Nám jedno jest, varuješ-li nás, aneb nejsi-li varovatelem

137toto jsou pouze báchorky starých

138a my nebudeme ztrestáni.“

139A lhářem nazvali jej i zahladili jsme je: zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří

140ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

141Též (kmen) Tsemúd lháři posly nazval

142když řekl jim bratr jejich Sálih: „Což nebudete báti se Boha“

143Jáť zajisté jsem vám poslem důvěryhodným

144pročež bojte se Boha a poslechněte mne

145A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

146Zdaž ponecháni budete v tom, co máte zde, v bezpečí

147V zahradách a u zřídel

148a polností a datlovníků, větví, štíhlých

149a vytesávati budete si v horách domy dovedně

150I bojte se Boha a poslechněte mne

151a neposlouchejte nařízení výstředníků

152kteří pohoršují zemi a nepolepšují ji.“

153Řekli: „Tys pouze jedním z očarovaných

154jsi pouze člověk, jako my: pročež předveď nám znamení, jsi-li z pravdomluvných.“

155Řekl: „Tato velbloudice (bude jím): jí patřiti bude napití a vám patřiti bude napití ob den určený

156Však nepřičiňte jí zlého, jinak zachvátí vás trest dne velkého.“

157Nicméně přeřezali žíly jí a litovali toho zrána

158neboť zachvátil je trest. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří

159ale Pán tvůj mocný jest a slitovný

160Lháři nazval lid Lotův posly své

161když řekl jim bratr jejich Lot: „Což nebudete báti se Boha

162Jáť jsem vám poslem důvěryhodným

163pročež bojte se Boha a poslechněte mne

164A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

165Zdaž vcházeti budete k mužům, z tvorstva veškerého

166A zanecháte, co Bůh stvořil vám za manželky? Opravdu jste lidem chybujícím!“

167Řekli: „Nezanecháš-li této řeči, Lote, zajisté budeš jedním z vyhnanců.“

168Řekl: „Jáť činů vašich hrozím se

169Pane můj, spas mne a rodinu mou od toho, co činí tito:“

170I zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou

171vyjma stařeny, jež omeškala se

172a pak zahubili jsme všechny ostatní

173A dštili jsme na ně deštěm, a špatný to byl déšť pro ty, jež varovali jsme

174Zajisté znamení jest v tomto: však většina jich nevěří

175ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

176Též obyvatelé hvozdu (Madianského) lháři nazvali posly své

177když řekl jim Šu'ejb: „Což nebudete báti se Boha

178Jáť jsem vám poslem důvěryhodným

179pročež bojte se Boha a poslechněte mne

180A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva

181Dodržujte správnou míru a nebuďte z těch, kdož na ní utrhují

182važte dle spravedlnosti přímé

183a neokrádejte lidi o věci jejich, aniž prostopášnostmi pohoršujte zemi

184a bojte se toho, jenž stvořil vás i pokolení předešlá.“

185Řekli: „Ty zajisté's jen jedním z očarovaných

186A tys jen člověk, jako my; a my považujeme tě za jednoho z prolhaných

187dej spadnouti na nás kus nebe, jsi-li pravdomluvným.“

188Řekl: „Pán můj nejlépe ví o tom, co činíte.“

189Tak lhářem nazvali jej: i zachvátil je trest dne mračného: zajistéť byl to trest dne velkého

190Zajisté znamení jest v tomto, však většina jich nevěří

191ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný

192A tento (Korán) zajisté jest sesláním od Pána veškerenstva

193sestoupil s ním dolů duch věrný

194na srdce tvé, abys byl jedním z varovatelů

195v jazyku jasném arabském

196Onť zajisté předpověděn jest v Písmech předešlých

197což není to znamením pro ně, že věděli o něm již učení ze synů Israele

198A kdybychom byli seslali jej na některého z cizinců

199a byl by četl jim jej, nebyli by bývali v něj věřili

200A takovýmto způsobem uvedli jsme jej do srdcí provinilců

201že neuvěří v něj, dokud neshlédnou trest svůj bolestný

202a přijde na ně znenadání, aniž by tušili

203Tehdy řeknou: „Může nám býti poshověno?“

204Zdaž tedy budou chtíti (nyní), aby uspíšen byl trest náš

205Co míníš? Popřejeme-li jim radostí světa po léta

206a pak přijde na ně, co bylo jim slíbeno

207co prospěje jim to, z čeho se byli radovali

208Ale nezahladili jsme města, aniž by bylo mělo své varovatele

209k napomenutí: myť zajisté nebyli jsme křivditeli

210Nesestoupili pak (s Koránem) zlí duchové

211a nepříslušelo jim to, aniž byli s to tak učiniti

212neb oni od slyšení jeho jsou vzdáleni

213I nevzývej spolu s Bohem boha jiného, abys nebyl jedním z trestaných

214a varuj příbuzné své nejbližší

215a stři křídlo své ochrany nad těmi, již následují tě z věřících

216A když neposlechnou tě, rci: „Jáť zajisté prost jsem viny na tom, co činíte,“

217spoléhej na Mocného, Slitovného

218jenž vidí tě, když vstáváš k modlitbě

219jakož i chování tvé mezi těmi, kdož uctívají jej

220neboť on všeslyšící a vševědoucí jest

221Oznámím vám, na koho sestupují zlí duchové

222Sestupují na všechny prolhance hříšné

223kteří házejí (do vzduchu věci) z doslechu a vět šina jich lháři jsou

224a BÁSNÍCI, jež následují (jimi) zvábení

225zdaž nevidíš, že bloudí po všech údolích

226A že říkají, co nečiní

227Vyjma těch, kteří uvěřili a konají dobré skutky a vzpomínají často Boha a hájí se poté, když bylo jim ukřivděno: a seznají křivditelé, jakým zvrácením budou zvráceni