25. Al-Furqaan

1Požehnán budiž ten, jenž seslal ROZLIŠENÍ služebníku svému, aby byl veškerenstvu varovatelem

2Ten, jemuž přináleží panství nebes i země, a jenž neučinil sobě syna, a jenž nemá společníka v panství svém, a jenž stvořil všechny věci a určil určením

3Oni pak učinili si vedle Boha božstva, jež nestvořila ničeho, nýbrž sama stvořena jsou a nemohou přičiniti sobě ani škody ani prospěchu, aniž moc mají nad smrtí a životem a vzkříšením

4A říkají ti, kdož neuvěřili: „Totoť jest pouhá lež, kterou vymyslil a v níž pomohli mu druzí lidé.“ Dopustili se (tím) křivdy a podvodu

5A říkají: „Toto jsou báchorky starých, jež dal sepsati a jež předříkávány jsou mu z jitra i s večerem.“

6Rci: „Seslal je, onen, jenž zná tajnosti nebes i země, neboť on velkým jest v odpouštění, slitovným.“

7A říkají: „Co jest to za proroka? Požívá pokrmu a prochází se po náměstích: (neuvěříme), leda by seslán byl mu anděl a společně s ním byl nám varovatelem

8Anebo kdyby poklad byl shozen mu, aneb měl-li by zahradu, jež živila by jej.“ A říkají nepravostní: „Vyť zajisté následujete pouze muže očarovaného.“

9Hle, jaká podobenství činí s tebou! Však oni jen v bludu jsou a nejsou s to, aby nalezli stezku (pravou)

10Požehnán budiž ten, jenž kdyby chtěl, mohl by dáti tobě lepší toho, o čem oni mluví — zahrady, pod nimiž řeky tekou — a dáti tobě paláce

11Ano, vylhanou nazvali hodinu (soudu): ale těm, kteří vylhanou nazvali hodinu (soudu), schystali jsme plamen sžíravý

12Když spatří je (plamen ten) z místa dálného, slyšeti budou jej zuřící a řvoucí

13A když vrženi budou do úzkého místa v něm spřáhnuti vespolek, volati budou po zničení (na místě)

14„Nevolejte dnes po zničení jednom, ale volejte po zničení mnohém!“

15Rci: „Toto-li lepším jest, či zahrada věčnosti, jež slíbena byla bohabojným? Odměnou bude jim i cílem cesty

16v ní budou míti, co budou chtít, na věky věkův: toto slib jest Pána tvého závazný.“

17V den, kdy shromáždí je, jakož i ty, které oni uctívají vedle Boha, tehdy řekne (těmto): „Zdaž vy zavedli jste tyto služebníky mé v blud, aneb oni sami zbloudili s cesty (pravé)?“

18Řeknou: „Chválen budiž! Nepříslušeloť zajisté nám, abychom brali si kromě tebe ochránců, však tys zahrnul tolika požitky je i otce jejich, že zapomněli napomenutí a stali se lidem ztraceným.“

19(Řekne Bůh mnohobožcům): „Nyní vylhaným prohlásili to, co říkáte, a nebude vám lze, abyste odvrátili od sebe (trest), aniž dostali pomoci: a kdožkoli nepravostným jest z vás, tomu okusiti dáme trestu velkého.“

20A neposlali jsme před tebou proroků, kteří by nebyli požívali krmí, aneb nebyli procházeli se po náměstích: a učinili jsme vás navzájem sobě zkouškou, abychom seznali, dovedete-li (trpělivě) vyčkati. A Pán tvůj dobře pozoruje

21A říkají ti, kteří nedoufají v setkání s námi: „Leda kdyby seslán byl nám anděl, aneb kdybychom spatřili Pána svého (uvěříme).“ Věru zpyšněli v myslích svých a vypjali se vypjatostí velkou

22V den, kdy spatří anděly, v den ten nebude radostných zpráv provinilcům a volati budou: „Za přehradu nepřekročitelnou (s nimi)!“

23Pak přistoupíme k ocenění činů, jimi vykonaných, a učiníme je prachem rozvátým

24V den onen obyvatelé zahrady (rajské) lepší budou míti obývání a krásnější místo ke zdřímnutí

25V den onen rozpoltí se nebesa s mračny svými a sesláni budou dolů andělé sestupující

26V den onen panství přináležeti bude v pravdě Milosrdnému a den bude to pro nevěřící přetěžký

27A hrýzti bude v den ten nepravostný ruce své, řka: „Kéž bych byl šel s prorokem stejnou cestou

28Běda mi, kéž nebyl bych vzal si toho a toho přítelem

29Onť zajisté zavedl mne od napomenutí poté, když bylo přišlo mi: a Satan dojista jest člověku zrádcem.“

30I řekne prorok: „Pane můj, zajisté lid můj měl tento Korán za bezvýznamný.“

31A takovýmto způsobem učinili jsme každému proroku nepřátele z provinilců — však Pán tvůj dostačitelným jest vůdcem a pomocníkem

32A říkají nevěřící: „Leda kdyby byl mu seslán Korán celý najednou, (uvěříme).“ Tak (činíme), abychom utvrdili jím srdce tvé; a rozdělili jsme jej na díly

33A nedají ti (nevěřící) podobenství, aniž bychom ti řekli (o něm) pravdu a dali ti nejlepší vysvětlení jeho

34Ti, kteří shromážděni budou, padší na tváře své, v pekle — ti zajisté nejhorší budou míti místo a nejbludnější stezku

35Kdysi dali jsme Mojžíšovi Knihu a učinili jsme Árona, bratra jeho, jemu rádcem

36a řekli jsme: „Jděte oba k lidu, který nazval vylhanými znamení naše“ a zničili jsme lid ten úplným zničením

37A lid Noemův, když lháři nazvali proroky, potopili jsme a učinili jsme je lidstvu znamením: a přichystali jsme nepravostným trest bolestný

38A (kmeny) 'Ád a Tsemúd a obyvatele Ar-Rassu zničili jsme a pokolení, jež mezi nimi žila, mnohá

39A všem těmto učinili jsme podobenství na výstrahu: a všechny tyto zahladili jsme úplným zahlazením

40Však již šli (nevěřící) kolem města, na něž dštěn byl déšť zlý: což neviděli je? Ovšem; ale nechtějí doufati ve vzkříšení (své)

41A když vidí tě, pouze šprýmy si z tebe tropí, řkouce: „Zdaž tento jest to, jejž Bůh vzbudil nám prorokem

42Málem byl by odvedl nás od božstev našich, kdybychom se jich nebyli vytrvale přidrželi!“ Však seznají, až shlédnou trest svůj, kdo více zbloudil s cesty (pravé)

43Co míníš? Ten, jenž vzal si za boha svého choutku svoji — budeš ty mu poručníkem

44Či snad domníváš se, že většina jich slyší, anebo chápe? Vždyť jsou jen jako dobytčata — ba dokonce dále jsou od cesty (pravé)

45Zdaž neviděl's, jak Pán tvůj prodlužuje stín? A kdyby byl chtěl, mohl učiniti jej nehybným: a pak učinili Jsme slunce mu vůdcem

46pak stahujeme jej k sobě stahováním snadným

47Onť to jest, jenž učinil vám noc pláštěm a spánek odpočinkem a učinil den vzbuzením

48Onť to jest, jenž poslal větry s poselstvím milosrdenství svého: a sesíláme s nebe vodu čistou

49abychom dali obživnouti jí zemi zmrtvělé a napájíme jí vše, co stvořili jsme: dobytčata i lidi četné

50A rozdělujeme ji mezi nimi, aby pamětlivi byli (nás), však většina lidí odmítá býti vším, leda vzdornými

51A kdybychom byli chtěli, byli bychom vzbudili v každém městě varovatele

52I neposlouchej nevěřících, nýbrž bojuj proti nim bojováním velkým

53Onť to jest, jenž rozlil obě moře, jedno sladké, čerstvé, druhé slané, hořké — a učinil mezi nimi rozhraní a přehradu nepřekročitelnou

54Onť to, jest, jenž stvořil z vody člověka a učinil mu svazky příbuzenské a pokrevní: a Pán tvůj jest všemocný

55A (nicméně) uctívají vedle Boha, co nemůže způsobiti jim prospěchu, aniž jim uškoditi: a nevěřící jest proti Pánu svému pomahačem

56A poslali jsme tě jedině jako věštitele a varovatele

57Rci: „Nežádám od vás odměny za to, vyjma toho, aby ten, kdo chce, vešel na stezku k Pánu svému.“

58A spoléhej na Živoucího, jenž neumírá a vyvyšuj jej ve chvále jeho: onť dostačitelným jest vin služebníků svých znalcem

59On, jenž stvořil nebe i zemi a vše, což mezi oběma jest, v šesti dnech: poté pak povznesl se na trůn svůj — Milosrdný! A taž se o něm zpravených

60A když rčeno, jest jim: „Padněte na tváře své před Milosrdným,“ říkají: „A kdo jest (ten) Milosrdný? Máme klaněti se tomu, čemu kážeš nám?“ A tím více (od tebe) prchají

61Požehnán budiž ten, jenž učinil na nebi souhvězdí a učinil na něm svítilnu a měsíc osvětlující

62Onť jest to, jenž učinil střídání noci a dne pro ty, kdož chtějí býti pamětlivi (Boha) a pro ty, kdož chtějí býti vděčnými

63A služebníky Milosrdného jsou ti, kdož chodí po zemi skromně a když mluví na ně nevědoucí, odpovídají: „Pokoj (s vámi).“

64A ti, kteří celé noci bdí modlíce se k Pánu svému na tvářích svých skloněni, aneb v stoje

65a ti, kteří říkají: „Pane náš, odvrať od nás trest pekla, neboť trest jeho zajisté jest věčný

66a zlé jest to obývání a umístění

67a ti, kteří v dávání nejsou ani výstředními, ani skoupými, nýbrž na střední cestě stojí

68a ti, kteří nevzývají zároveň s Bohem bohů jiných, a nezabíjejí osob, jichž zabití zakázal Bůh, leda dle práva, a nesmilní, neb kdo tak činí dojde pokuty

69Zdvojnásoben bude mu trest v den zmrtvýchvstání, a v něm na věky zůstane, potupen

70vyjma toho, kdož kajícně obrátí se a koná dobré skutky: těm zamění Bůh špatnosti jejich v dobré skutky, neboť Bůh velký jest v odpouštění, slitovný

71A kdožkoli na pokání obrátí se a koná dobré skutky, ten zajisté obrátí se k Bohu dobrým obrácením

72a ti, kdož nevydávají lživého svědectví a když jdou mimo ničemnosti, jdou mimo počestně

73a ti, když připomněna jsou jim znamení Pána jejich, nezůstanou netečnými, jako by byli hluši a slepi

74a ti, kteří říkají: „Pane náš, dejž nám z manželek našich a potomstva našeho radost srdce, a učiň nás předními z bohabojných.“

75Tito odměněni budou vysokým místem za to, že trpělivě vyčkávali a naleznou v ráji přivítání a pozdrav

76V něm přebývati budou věčně: krásné to bude obývání a umístění

77Rci: „Nestará se o vás Pán můj, voláte-li k němu, či-li nic: vždyť již lhářem nazvali jste (proroka). Však (trest váš) bude lpěti na vás!“