19. Maryam

1Káf. Há. Já. `Ain. Sád

2Toto jest zmínka o milosrdenství Pána tvého nad služebníkem jeho Zachariášem

3když volal k Pánu svému voláním skrytým

4a řekl: „Pane můj, zajisté ochably kosti mé a zastkvěla se hlava má šedinami, ale nikdy nebyl jsem ve své modlitbě k tobě, Pane můj, oslyšán

5jáť obávám se o ty, kdož přijdou po mně; má žena pak neplodna jest, pročež dej mi od sebe následníka

6jenž dědicem byl by mým a dědicem Jakuba: a učiň jej, Pane můj, zalíbeníhodným.“

7„Zachariáši, oznamujeme ti narození mládce, jehož jméno bude Jahjá: neučinili jsme mu před ním jmenovce.“

8Řekl: „Pane můj, jakž narodí se mi syn, když žena má neplodna jest a já sám dospěl jsem zesláblosti stáří?“

9Řekl: „Takto pravil Pán tvůj: snadné jest mi to, neboť stvořil jsem tě před tím, když nebyl's ničím.“

10Řekl: „Pane můj, učiň mi znamení.“ Řekl: „Znamením tobě bude, že nebudeš mluviti s lidmi po tři noci, (ač) v plném zdraví.“

11I vyšel ze svatyně k lidu svému a činil jim posuňky, aby chválili Boha z jitra i z večera

12„Ó Jahjá, vezmi Knihu s pevným předsevzetím,“ (řekli jsme) a dali jsme mu soudnost již v dětství

13jakož i slitovnost od nás a bezúhonnost: a bohabojným byl

14a bez provinění vůči rodičům svým a nebyl zpupnýn a neposlušným

15Pokoj budiž s ním v den, kdy narodil se i v den, kdy zemřel a v den, kdy vzkříšen bude

16A zmiň se v Knize o MARII. když vzdálila se od rodiny své k místu východnímu

17a vzala na se závoj (aby skryla se jím) před nimi: a poslali jsme k ní ducha svého, jenž vzal na se podobu před ní muže urostlého

18Řekla: „Béřu útočiště k Milosrdnému před tebou, bojíš-li se jej.“

19Řekl: „Jáť pouze jsem poslem Pána tvého, abych obdařil tě synem svatým.“

20Řekla: „Jak budu míti syna, když nedotkl se mne muž a nejsem nepočestnou?“

21Řekl: „Takto pravil Pán tvůj: snadné jest mi to a učiníme jej znamením lidstvu a milosrdenstvím od nás; věc jest to rozhodnutá.“

22I obtěžkala jím a vzdálila se k místu dalekému

23a přišly na ni bolesti u pně datlovníku. Řekla: „Kéž byla bych zemřela před touto chvílí a kéž byla bych zapomenuta, nadobro zapomenuta!“

24A zavolal na ni (hlas) zpod ní: „Nermuť se, neb Pán tvůj učinil pod tebou ručej

25a zatřes k sobě pněm datlovníku i spadnou na tebe datle čerstvé, uzrálé

26i jez a pij a buď veselé mysli, a spatříš-li z lidí někoho, rci: Učinila jsem slib Milosrdnému postiti se; a nebudu mluviti dnes s nikým z lidí.“

27I přišla pak s děckem k lidu svému, nesouc je. Řekli: „Marie, učinila's věru, věc podivnou

28Sestro Áronova, otec tvůj nebyl mužem špatným, aniž matka tvá byla nepočestná.“

29I ukázala na děcko. Řekli: „Jak budeme mluviti s někým, jenž v kolébce jest děckem?“

30Řekl (Ježíš): „Jáť služebník jsem Boha: on dal mi Knihu a učinil mne prorokem

31a učinil mne požehnaným kdekoliv byl bych: a poručil mi modlitbu a dávání poviné almužny, pokavaď budu mezi živými

32A (dal mi), abych úctu měl vůči matce své: aniž učinil mne zpupným zbídačelcem

33A (dal mi), aby pokoj byl nade mnou v den narození mého i v den smrti mé a v den, kdy vzkříšen budu mezi živými.“

34Totoť jest Ježíš, syn Mariin: totoť jest pravdivé podání ohledně toho, v čem mají pochybnosti

35Nepřísluší Bohu, aby učinil sobě syna: chválen budiž! Když rozhodne o věci, řekne pouze: „Staň se!“ a stane se

36Bůh zajisté jest Pánem mým a Pánem vaším: pročež uctívejte jej, totoť jest stezka přímá

37A rozcházejí se strany mezi sebou v názoru: a běda těm, kdož neuvěřili, při spatření dne velkého

38Ohlašuj jim a ukazuj jim den, kdy přijdou před nás: však nepravostní dnes jsou v bloudění zjevném

39A varuj je přede dnem nářku, kdy rozhodnuto bude o věci, mezitím co oni jsou v lhostejnosti a nevěří

40Zajisté my zdědíme zemi a vše, což na ní jest, a oni k nám se navrátí

41A zmiň se v Knize o Abrahamovi, neboť on byl mužem pravdomluvým a prorokem

42Když řekl otci svému: „Otče můj, proč uctíváš to, co neslyší a nevidí, aniž prospěšno ti může býti v čem

43Otče můj, nyní přišlo mi vědění, které nepřišlo tobě: i následuj mne a povedu tě cestou rovnou

44Otče můj, neuctívej Satana, neboť Satan byl Milosrdného neposlušen

45Otče můj, zajisté obávám se, aby nedotkl se tě trest od Milosrdného a abys nebyl Satanovi přítelem.“

46Řekl (otec): „Ty tedy zříkáš se božstev mých, Abrahame? Nezanecháš-li toho, dojista kamenovati tě budu! A teď odejdi ode mne na dlouho!“

47Řekl: „Pokoj budiž s tebou: budu prositi za odpustění pro tebe Pána svého, neboť on jest ke mně laskavým

48a vzdaluji se vás a toho, co uctíváte vedle Boha a uctívati budu Pána svého: možná, že nebudu v modlitbě své k Pánu svému oslyšán.“

49A když vzdálil se od nich a od toho, co uctívali vedle Pána svého, obdařili jsme jej Isákem a Jakubem: a oba učinili jsme proroky

50A poskytli jsme jim darů z milosrdenství svého a dali jsme jim pověst pravdy vznešenou

51A zmiň se v Knize o Mojžíšovi, neboť on upřímným byl a byl poslem i prorokem

52A volali jsme naň se strany hory Sinai pravé a způsobili jsme, aby přiblížil se k rozmluvě tajné

53A obdařili jsme jej z milosrdenství svého bratrem jeho Áronem, též prorokem

54A zmiň se v Knize o Ismaelovi, neboť on byl věrným ve slibech svých a byl poslem i prorokem

55A nabádal lid svůj k modlitbě a dávání povinné almužny a byl u Pána svého oblíben

56A zmiň se v Knize o Idrísovi, neboť on byl spravedlivým a prorokem

57A Pozdvihli jsme jej na místo vysoké

58Tito jsou, kterým požehnal Bůh z proroků z potomstva Adamova a z těch, které spasili jsme s Noemem: a z potomstva Abrahama a Israele a z těch, které vedli jsme (cestou pravou) a vyvolili jsme si. Když předčítána jim byla znamení Milosrdného, padli k zemi obráceni tvářemi svými úctou a plačíce

59Však po nich následovali potomci, kteří stranou odhodili modlitbu a následovali jen náruživosti své: a tito potkají jen blud

60vyjma těch, kteří kajícně obrátí se a uvěří a konati budou dobré skutky: tito vstoupí do zahrady (ráje) a nebudou utištěni v nejmenším

61do zahrad Edenu, jež slíbil Milosrdný služebníkům svým z věcí skrytých: a zajisté slib jeho naplní se

62V nich nebudou slyšeti ničemností, pouze „Pokoj s vámi!“ a v nich výživu budou dostávati z jitra i za večera

63Taková bude zahrada, jejímiž dědici učiníme ty ze služebníků našich, kteří byli bohabojní

64A nesestupujeme s nebe, vyjma z rozkazu Pána tvého, jemuť přináleží, což před námi jest i za námi a cožkoliv mezi tím jest: a Pán tvůj jistě není zapomětlivým

65Onť Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi nimi jest: pročež uctívej jej a buď vytrvalým v uctívání jej: zdaž znáš koho, jenž byl by s ním soujmenným

66A dí člověk: „Zdaž poté, až zemru, vyveden budu z hrobu živým?“

67Zdaž nepomní člověk, že stvořili jsme jej před tím, když nebyl ničím

68Při Pánu tvém přisahám, že dojista shromáždíme je i zlé duchy: pak předvedeme je kol pekla na kolenou

69Pak oddělíme od každé skupiny ty, kdož nejurputnějšími byli proti Milosrdnému v odboji

70a pak my nejlépe budeme věděti o těch, kdo nejvíce zaslouží si v něm sžíhání

71A není nikoho, jenž nevešel by do něho: to u Pána tvého jest určením rozhodnutým

72Poté pak spasíme ty, kdož bohabojnými byli a ponecháme nepravostné v něm klečící

73A když předčítána jsou jim znamení naše jasná, říkají ti, kdož neuvěřili, k těm, kdož uvěřili: „Která z obou stran jest lepší postavením a která jest lepší společností?“

74Však kolik zahladili jsme před nimi pokolení, jež lepší byla jich bohatstvím a nádherou

75Rci: „Těch, kdož v bludu nalézají se, nechť prodlouží Milosrdný délku žití, až spatří to, co přislíbeno jim bylo — ať již trest v tomto životě, anebo hodinu (soudu): a tehdy seznají, kdo v horším jest postavení aneb slabším v posile

76však Bůh rozmnoží ty, kdož (dobře) jsou vedeni, (dobrým) vedením. a dobré skutky, jež trvají jsou lepší u Pána tvého odměnou a lepší náhradou.“

77Zdaž viděl's onoho, jenž neuvěřil ve znamení naše a řekl: „Dojista dány budou mi statky i děti.“

78Což dospěl znalosti věcí skrytých, aneb učinil s Milosrdným smlouvu

79Jistě, že ne: a zapíšeme si, co říká a prodloužíme mu trestu jeho délku

80A my zdědíme to, o čem mluví, a přijde k nám samojediný

81A přibrali si vedle Boha božstva, aby byla jim oporou

82Však ne: božstva ta zaprou uctívání jich a budou jim protivníky

83Zdaž neviděl's, že poslali jsme zlé duchy, aby dráždili je ke hříchu

84Nesnaž se uspíšiti (lhůtu) jejich, neb my sami spočteme (jich dní) počet

85V den, kdy shromáždíme bohabojné u Milosrdného s poctou

86a poženeme provinilce k peklu jak k napajedlu

87tehdy neprospěje jim přímluva, leda těm, kdož byli učinili s Milosrdným smlouvu

88Říkají: „Učinil sobě Milosrdný syna.“

89Tím vyřkli jste věc úžasnou

90Málem nebesa by rozpoltila se z toho a roztrhla se země a hory zbortily se v kusech

91z toho, že připisují Milosrdnému syna

92když není třeba Milosrdnému, aby učinil si syna

93neboť vše, což na nebi jest i na zemi Milosrdnému jen co služebník se blíží

94zaznamenal si je všechny a spočetl (přesným) počtem

95a každý z nich přijde k němu v den zmrtvýchvstání, jeden za druhým

96Těm, kdož uvěřili a konali dobré skutky, popřeje Milosrdný lásky

97Zajisté pak učinili jsme jej snadným, v tvé vlastní řeči, abys radostnou zvěst věstil jím bohabojným a abys varoval jím lidi hašteřivé

98A kolik zahubili jsme před nimi pokolení! Zdaž pozorovat z nich můžeš koho, aneb slyšet je zašeptnouti