15. Al-Hijr

1Alif. Lám. Rá. Tato znamení jsou Knihy a Čtení zjevného

2Častokráte přáti si budou nevěřící, aby byli z odevzdaných do vůle Boží

3Nech je, ať hodují a užívají a klamati dávají se nadějí: však zvědí

4Nezahladili jsme nikdy města, aniž by dáno bylo mu písmo povědomé

5Nelze nikterému národu uspíšiti lhůtu svou, aniž zpozditi ji

6A říkají: „Ty, jemuž sesláno bylo Napomenutí, zajisté zlým duchem jsi posedlý

7zdaž nebyl bys přišel k nám provázen anděly, kdybys byl pravdomluvný?“

8Nesesíláme andělů svých, leda s právem a tehdy nebylo by již poshověno nevěřícím

9Zajistéť seslali jsme Napomenutí a jistě chrániti je budeme

10A již před tebou poslali jsme vyslance k sektám předešlých

11a nepřisel ani jeden prorok k nim, aniž by se mu nebyli vysmívali

12a na stejnou dráhu uvedeme srdce provinilců

13Neuvěří v ně, jakž minulá zvyklost byla předešlých

14i kdybychom otevřeli nad nimi bránu v nebesích a oni vzestupovali směrem k ní

15stále by říkali ještě: „Opojeni jsou zrakové naši, ba v pravdě lid jsme očarovaný!“

16Ustanovili jsme na nebi znamení zvířetníku a zkrášlili jsme je pro (vzhled) pohlížejících

17a ochránili je před každým Satanem kamenovaným

18vyjma toho, jenž naslouchá pokradmu a v zápětí stižen jest šlehem plamene viditelným

19A rozprostřeli jsme zemi a rozházeli po ní temena hor a vzrůsti jsme dali na ní všem věcem dle zvážení

20a zaopatřili jsme na ní výživu vám, jakož i těm, kterých nevyživujete

21Není věci, jíž zásoby nebyly by v naší moci: a poskytneme je shůry jen v množství stanoveném

22A vyslali jsme větry zúrodňující a seslali jsme s nebe vodu, jíž napájíme vás: a vy nejste pány nádrží jejich

23Zajisté my jsme to, kteříž obživujeme a umrtvujeme a my (všeho) jsme dědici

24Zajisté znali jsme ony, kdož předešli vás a známe ty, kteří po vás přijdou

25V pravdě Pán tvůj shromáždí je všechny, neboť moudrý jest a vševědoucí

26Stvořili jsme pak člověka z hlíny, z bláta hrnčířského

27před ním pak stvořili jsme Džinny z ohně sžírajícího

28(Pomni), když řekl Pán tvůj k andělům: „Jáť zajisté tvořím člověka z hlíny, z bláta hrnčířského

29a až vytvořím podobu jeho a vdechnu do ní ducha svého, padnete na tváře své, uctívajíce ho.“

30I padli na tváře své andělé všichni, vesměs

31vyjma Iblíse jenž, odepřel připojiti se k uctívajícím

32Řekl (Bůh): „Ó Iblísi, proč nepřipojuješ se k uctívajícím?“

33Řekl: „Nepadnu na tvář svou před člověkem, jejž stvořil's z hlíny, z bláta hrnčířského.“

34Řekl Bůh: „Vyjdiž odsud — zajistéť kamenován jsi

35A dojista prokletí bude nad tebou až do dne soudného.“

36Řekl: „Pane můj, poshov mi do dne vzkříšení jejich.“

37Řekl (Bůh): „Budiž jedním z těch, jimž poshověno jest

38až do dne lhůty stanovené.“

39Řekl: „Pane můj, za to, že's zlákal mne, zajisté krášlit budu lidem (pobyt) na zemi a všechny zlákám je

40vyjma služebníků tvojich upřímných.“

41Řekl (Bůh): „Tato cesta, podle mne, jest správná

42neboť nad služebníky mými zajisté nebudeš míti moci, vyjma těch, kdož následovati budou tě, byvše zlákáni.“

43V pravdě, peklo zaslíbeným jest místem těchto všechněch

44V ně sedmero vede bran a u každé brány bude z nich oddíl určitý

45Však bohabojní dlíti budou uprostřed zahrad rajských a pramenů

46„Vstupte do nich v pokoji a bezpečí!“

47Zprostili jsme nitra jejich veškeré zášti: bratrsky hověti si budou na lehátkách, pohlížejíce si tváří v tvář

48tam nepostihne jich nikdy únava, aniž kdy ztad vypuzeni budou

49Oznam služebníkům mým, že velký jsem v odpouštění, slitovný

50a že trest můj trest jest bolestný

51a vypravuj jim o hostech Abrahamových

52když vešli k němu a řekli: „Pokoj (s tebou)“ a řekl: „Zajisté ulekli jsme se vás.“

53Řekli: „Nelekej se, neboť přinášíme ti zvěst, že obdařen budeš synem moudrým.“

54Řekl: „Zdaž zvěstovati budete mi tuto novinu, když stáří dostihlo mne? Co v pravdě máte mi oznámiti?“

55Řekli jsme ti novinu pravdivou: tudíž nebuď z těch, kdož ztrácejí naději.“

56Řekl: „Kdož ztrácí naději v milosrdenství boží, vyjma zbloudilých?“

57Řekl dále: „Jaké jest poslání vaše, ó poslové?“

58Řekli: „Zajisté posláni jsme k lidu provinilému

59vyjma rodu Lotova, kterýž zachráníme veškerý

60kromě ženy jeho, jíž přisoudili jsme aby byla jednou z liknavých.“

61A když k rodu Lotovu přišli vyslanci

62řekl (Lot): „Zajisté lidé jste mi neznámí.“

63Řekli: „Ovšem, přišli jsme k tobě za účelem, o němž (lid tvůj) pochybuje

64přinesli jsme ti pravdu a pravdu mluvíme

65vyjdi tudíž s rodinou svou za temna (této) noci a následuj je vzadu: nechť pak neobrací se z vás nikdo, nýbrž kráčejte, kamž nakázáno jest vám.“

66Dali jsme mu pak tento rozkaz neboť do posledního měl býti vyhlazen lid onen z rána

67I přihnal se lid města, rozradován zprávou —

68Řekl (Lot): „Toto jsou hosté mí, pročež nezneuctívejte mne

69a bojte se Boha a potupou nepokrývejte mne.“

70Řekli: „Zdaž nezapověděli jsme ti, abys (poskytoval útulku) komukoliv?“

71Řekl: „Zde jsou dcery mé, chcete-li se (smilstva) dopouštěti.“

72Při životě tvém, lid zajisté bloudil v opojení svém

73a bouře zachvátila je při slunce východu

74a obrátili jsme město vrchem do spodu a dštili jsme na ně kamení z hlíny vypálené

75zajistéť v tomto všem znamení jest pro bedlivě badající

76A města ona leží na cestě tam dosud zůstalé

77zajistéť v tomto (všem) znamení jest pro věřící

78Byli pak obyvatelé hvozdu též nepravostnými

79a pomstou svojí zasáhli jsme je a obě města jsou dojista příkladem zjevným

80A obyvatelé HEDŽRU lháři nazývali vyslance

81a předvedli jsme jim znamení naše, však odvrátili se od nich

82Ve skalách hor tesali si obydlí, aby byli v bezpečí

83však bouře zachvátila je za jitra časného

84a nic neprospěly jim jejich námahy

85Zajisté stvořili jsme nebe i země a vše, což mezi nimi jest, jedině v pravdě: hodina (soudu) pak přijde nezvratně. Promíjej tudíž promíjením krásným

86neboť Pán tvůj zajisté jest Stvořitelem, jest vševědoucím

87Již dali jsme ti sedm veršů ke stálému opakování a Korán velebný

88Nespočívej dlouhým pohledem na požitcích, jichž popřáli jsme několika párům z nich: nermuť se nijak pro ně, nýbrž skloň křídla svá nad věřícími

89A rci: „Jáť v pravdě jsem varovatelem zjevným.“

90Seslali jsme (trest) na ty, kdož rozdělují

91kdož dělí Korán na části

92Při Pánu tvém! Jistotně budeme dotazovati se jich všechněch

93ohledně toho, co činili

94Ohlašuj tudíž, což nakázáno ti bylo a straň se mnohobožců

95my pak zajisté dostačíme ti oproti posměváčkům

96kteří staví si vedle Boha boha jiného: však zvědí

97Dobře pak víme, že svírá se ti hruď (bolem) nad tím, co říkají

98pročež vyvyšuj Pána svého ve chvále jeho a druž se k těm, kdož padají na tvář svou

99a uctívej Pána svého, dokud nepřijde ti to, co jest jistotné