Lukáš 24

1V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje.

2Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou.

3Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly.

4Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech.

5Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví?

6Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal,

7že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“

8Ženy si na to skutečně vzpomněly.

9Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly.

10Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další.

11Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie.

12Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.

13Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma.

14Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů.

15Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš.

16Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho,

17ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“ Zastavili se

18a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“

19Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě.

20A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!

21My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem.

22Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu

23a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije.

24Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“

25Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci?

26Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“

27A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky.

28Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál.

29Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu.

30Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim.

31A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel.

32Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“

33Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními.

34Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“

35A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.

36Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“

37Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.

38Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?

39Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“

40Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.

41Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“

42Podali mu pečenou rybu a plástev medu

43a on to s nimi snědl.

44Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“

45A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.

46Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.

47A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě.

48Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.

49A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“

50Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal.

51Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích.

52Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma.

53Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.